70 C 368/2015-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně (její procesní předchůdkyně) vůči žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uplatněné dvě pohledávky (v částkách [částka] a [částka]) plynuly z plnění na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřené dne [datum] mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Za dodávky plynu na základě této smlouvy vystavila žalobkyně žalované faktury (za období [datum] – [datum] a [datum] – [anonymizováno] [rok]) na výše uvedené částky, které však podle žaloby žalovaná neuhradila. 2. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl mj. zjištěn úpadek žalované jakožto dlužníka v dotčeném insolvenčním řízení. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byla mj. žalovaná osvobozena od placení závazků zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 3. V reakci na výše popsaný vývoj insolvenčního řízení vedeného s žalovanou vzala žalobkyně podáním ze dne [datum], téhož dne doručeným zdejšímu soudu, svou žalobu v celém rozsahu zpět. 4. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1); je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2); jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3); ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). 5. V důsledku výše uvedeného soud postupoval ve smyslu § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. a řízení zastavil, aniž by přitom bylo třeba souhlasu žalované (viz § 96 odst. 4 o. s. ř.). 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., aniž by přitom shledal důvod pro aplikaci § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť tím, že bylo po podání žaloby zahájeno insolvenční řízení, v němž bylo žalované přiznáno osvobození, díky kterému žalobní pohledávka přetrvává toliko ve formě naturální obligace, nelze vinit žalobkyni. Současně platí, že náklady řízení tvoří příslušenství pohledávky, přičemž osvobození se vztahuje i na příslušenství pohledávky. Dobrodiní oddlužení dle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. se vztahuje i na příslušenství pohledávky, která je nebo měla být přihlášena do insolvenčního řízení, bez zřetele k tomu, že jde o příslušenství tvořené nárokem na náhradu nákladů řízení vedeného o pohledávce za trvání oddlužení u nalézacího soudu, přiznaným věřiteli v době, kdy jej již nelze přihlásit do insolvenčního řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 ICdo 62/2014, uveřejněného pod číslem 85/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nákladovou povinností proto nelze zatížit ani žalovanou podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. 7. Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o [částka], bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezaplatila na soudním poplatku více než [částka], nemohl soud na soudním poplatku postupem dle § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích žalobkyni vrátit ničeho.