74 C 243/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 843,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 843,42 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení – nárok vzniklý z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], sídlem [adresa]) na základě smlouvy o úvěru ze dne 5. 12. 2019, která byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku a to internetových stránek [webová adresa]. Žalovaná na těchto stránkách vyplnila své osobní údaje (zejména rodné číslo a číslo občanského průkazu), následně došlo ke zřízení uživatelského účtu. Při zřízení uživatelského účtu si žalovaná zvolila své uživatelské jména a heslo, pomocí kterých se následně přihlašovala ke svému uživatelskému účtu. Poté žalovaná prostřednictvím uživatelského účtu požádala o poskytnutí úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 800 Kč, když jí tuto částku odeslala dne 5. 12. 2019 na účet uvedený v žádosti č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 162,42 Kč (po slevě, 3 043,42 Kč před slevou), a to do 27. 12. 2019. Dnem následujícím po sjednané splatnosti úvěru, tj. od 28. 12. 2019 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Dlužná částka ve výši 6 843,42 Kč se skládá z jistiny ve výši 3 800 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 043,42 Kč. Poté byla žalobou uplatňovaná pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: K listině označené jako smlouva o úvěru č. [anonymizováno], ve které byla jako úvěrující/věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], sídlem [adresa]) a jako úvěrovaný/klient byla označena žalovaná, a dle které měla výše úvěru činit 3 800 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 1 162,42 Kč (po slevě, 3 043,42 Kč před slevou), nebyl připojen podpis žalované (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta bylo uvedeno SMS kód [anonymizováno] (smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 28. 11. 2019). K listině označené jako smlouva o úvěru č. [anonymizováno] byl dne 28. 11. 2019 připojen podpis právní předchůdkyně žalobkyně (smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 28. 11. 2019). Dne 5. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet 3. osoby ([jméno] [celé jméno žalované]) částku ve výši 3 800 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne 13. 10. 2022, výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Dne 18. 3. 2021 byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, dle které měly být pohledávky uvedené v příloze této smlouvy, včetně žalobou uplatněné, postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 včetně příloh). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky v celkové výši 11 342,08 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, a to oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 4. 2021, které jí bylo odesláno dne 3. 4. 2021 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 4. 2021, podací lístek). Zástupce žalobkyně vyzval dne 3. 4. 2021 žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 18 166,08 Kč, a to do tří dnů (předžalobní výzva ze dne 3. 4. 2021, podací lístek). 4. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 5. 12. 2019 došlo k uzavření smlouvy o úvěru a že smlouvu o úvěru uzavřela právě žalovaná, když žalobkyně zejména neprokázala, že údaje v elektronickém systému vedeném její právní předchůdkyní vyplnila právě žalovaná a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani právní předchůdkyní žalobkyně (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Soud zdůrazňuje, že před jednáním byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů ke shora uvedeným skutečnostem, když žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že místo podpisu žalované byl ke smlouvě připojen SMS kód, který jí byl zaslán na telefonní číslo uvedené při registraci. Žalobkyně vůbec nenavrhla ani nepředložila důkazy k prokázání svého tvrzení, že odeslala nějaký SMS kód, že SMS kód byl odeslán právě žalované a že to byla právě žalovaná, kdo ho vyplnil do elektronického systému právní předchůdkyně žalobkyně. Provedenými důkazy vůbec nebylo prokázáno, že došlo k nějaké registraci na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a že vůbec došlo k uzavření nějaké smlouvy. Identitu klienta (žalované) žalobkyně dovozuje předně z toho, že tak byl označen ve smlouvě, když tato však vůbec nebyla podepsána. Totožnost žalované žalobkyně dále dovozuje ze skutečnosti, že na její účet byly odeslány finanční prostředky. Soud zdůrazňuje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že peněžní prostředky nebyly odeslány na účet žalované, ale na účet třetí osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně si nikdy neověřila totožnost majitele účtu, na který měli být odeslány finanční prostředky. Soud dodává, že i kdyby informace na webových stránkách byly vyplněny skutečně žalovanou, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalované byl znám obsah smlouvy o úvěru a že s ní vyslovila souhlas. S ohledem na skutečnost, že účet, na který byly odeslány finanční prostředky, nepatří žalované, je vysoce pravděpodobné, že žalovaná ani neprovedla registraci, ani nechtěla smlouvu o úvěru uzavřít, ale že registraci provedla třetí osoba. Soud připomíná, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že údaje uvedené v systému právní předchůdkyně žalobkyně, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy, jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 5. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nevznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru (ve výši 3 043,42 Kč) ani na částku ve výši 3 800 Kč, neboť tato byla zaslána na účet 3. osoby, žalovaná se tak nemohla ani bezdůvodně obohatit na úkor právní předchůdkyně žalobkyně (§ 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění). Jelikož právní předchůdkyni žalobkyně nevznikl vůči žalované nárok na vrácení žalobou uplatněné částky, nemohla se žalovaná ani dostat do prodlení s její úhradou. Jelikož právní předchůdkyni žalobkyně nevznikl vůči žalované nárok na vrácení žalobou uplatněné částky, nemohla být pohledávka platně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni (§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění). 6. S ohledem na shora uvedené proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 7. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná a měla by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal.