74 C 353/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 882 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 882 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 2 882 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 5. 4. 2019. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne 5. 4. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly všeobecné pojistné podmínky, když předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné ve výši 537 Kč měsíčně (pojistná smlouva [číslo] všeobecné pojistné podmínky). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 5. 2019 (pojistná smlouva [číslo]). Ze všeobecných pojistných podmínek plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran zejména splatnost pojistného, když pojistné bylo splatné prvního dne pojistného období (všeobecné pojistné podmínky). Pojistné bylo v daném případě splatné vždy k prvnímu dni měsíce, za který je poskytována pojistná ochrana (pojistná smlouva [číslo] všeobecné pojistné podmínky). Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, proto ho žalobkyně dne 7. 10. 2019 upomenula o zaplacení dlužné částky ve výši 2 690 Kč s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužného pojistného do 31 dnů od doručení upomínky pojistná smlouva zanikne (upomínka ze dne 7. 10. 2019, kopie dodejky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne 17. 11. 2019 oznámila, že ke dni 12. 11. 2019 došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 882 Kč (zánik pojištění pro neplacení ze dne 17. 11. 2019). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1 6. 2019 do 12. 11. 2019 v celkové výši 2 882 Kč (zánik pojištění pro neplacení ze dne 17. 11. 2019, specifikace pohledávky). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl před podáním žaloby upomenut zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 21. 7. 2021 včetně podacího archu). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky řízení byla dne 5 4. 2019 uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné dle § 2782 odst. 1 o. z., k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 6. 2019 do zániku pojištění, tj. do 12. 11. 2019 (k tomu došlo dle § 2804 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Do prodlení se tak žalovaný dostal ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Dle pojistných podmínek ve spojení se smlouvou bylo pojistné splatné vždy k prvnímu dni měsíce, za který je poskytována pojistná ochrana. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od pozdějšího data, proto jí soud přiznal úrok z prodlení až od 13. 11. 2019. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 882 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech, které se liší pouze číslem pojistné smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč. 9. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 9. 12. 2021, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.