76 C 159/2022-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 580 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou splatnou dne [datum] a nezaplatila poplatek za odeslanou upomínku za 100 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná na výzvu soudu nereagovala, soud proto předpokládá její souhlas), soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb, přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že smlouva se řídí též všeobecnými podmínkami poskytování služeb. Předmětem smlouvy, ve spojení s všeobecnými podmínkami, byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou ze dne [datum] na částku 1 480 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu a žalované následně vyúčtovala poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. 5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaná elektřinu čerpala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtovaných cen. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení ceny za dodávku elektřiny s úrokem z prodlení tak soud shledal důvodným, proto žalobě vyhověl. 6. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni dle § 2048 občanského zákoníku právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za písemnou upomínku za porušení povinnosti. V posuzované věci tak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 100 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaných, smlouvy o dodávce a vyplněním údajů z jednotlivých faktur, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 8. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech, které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky (srov. řízení vedená pod sp. zn. 15 C 146/2018, 13 C 46/2020, 75 C 28/2020 nebo 30 C 443/2019). Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.