77 C 217/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající z kupní smlouvy na koncové zařízení uzavřené v rámci účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy č. 1503574844, uzavřené mezi žalovanou a společnost [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], jež na žalobkyni pohledávku za žalovanou postoupila, když nevrátila žalobkyni vrubopisem č. 9319043695 doúčtovanou slevu ke koncovému zařízení, resp. k poplatku za odbornou instalaci zařízení. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud nařídil jednání na den 19. 9. 2022 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, neúčastí na jednání se dobrovolně připravila o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl dokazování a učinil toliko závěr, že mezi společností [právnická osoba] [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena účastnická smlouva – zákaznická smlouva č. 1503574844, a že byla žalované vrubopisována poskytnutá sleva, jakož i že se společnost [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyně dohodly na postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně není zřejmé, kdy byla uzavřena kupní smlouva, co bylo obsahem kupní smlouvy, z jakého důvodu byla poskytnuta sleva, čím byly naplněny podmínky pro vrácení slevy, neboť toto žalobkyně v žalobě neuvedla. Neuvedení takových skutečností nečiní žalobu neprojednatelnou, když v hrubých obrysech je zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá a žaloba tak má náležitosti ve smyslu § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř., ale způsobuje nedostatečnost tvrzení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jež lze doplnit na základě výzvy soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, čímž se připravila o případné procesní poučení a možnost žalobní tvrzení doplnit. S ohledem na výše uvedené soud soud konstatoval, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a proto žalobu zamítl, aniž by se nedostatečnými tvrzeními žalobkyně zabýval po právní stránce. Procesně úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším řízení nevznikly. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla neúspěšná.