8 C 69/2022-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem ze dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství, uzavřeného dne [datum] v [obec]. Uvedl, že postupem času nastaly ve vztahu problémy, a dne [datum] se odstěhoval ze společné domácnosti. Jelikož došlo k vzájemnému odcizení, manželský stav již není možné zachovat, a manželství je jen formálním svazkem dvou lidí, kteří k sobě nic necítí a intimně se nestýkají, navrhuje manželství rozvést. Jelikož manželka nesouhlasila s existencí rozvratu manželství, doplnil, že manželský svazek je trvale rozvrácen. Rozpory v manželství trvaly roky předtím, než v listopadu 2021 definitivně soužití ukončil. Na adrese poslední společné domácnosti navštěvuje své syny, kteří tam s manželkou bydlí, ovšem nikoli proto, že by chtěl trávit společné chvilky s celou rodinou. 2. Manželka se vyjádřila tak, že se s rozvodem nesouhlasí. Nesouhlasí ani s existencí rozvratu manželství, když k rozporům a odchodu manžela ze společné domácnosti došlo již v minulosti, a vždy nakonec došlo opět ke sblížení. Souhlasila s tím, že od listopadu 2021 spolu nežijí jako manželé, nehospodaří spolu ani se intimně nestýkají, ovšem má za to, že nemůže prohlásit, že by vzájemné city zcela ochladly, když se i nyní snaží trávit čas jako rodina, a dochází k projevům náklonosti, např. objetí. Dále uvedla, že se z manželství narodily 2 nezletilé děti, a kvůli péči o ně v současné době nemůže pracovat a řešit vlastní bydlení. Považuje se za zranitelnou osobu, která je v současné době na rodičovské dovolené, a navrhla řízení přerušit, neboť není vyloučeno, že dojde k obnově soužití. 3. Soud nařídil jednání na den [datum] a [datum], a z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. Ze shodných tvrzení (a z oddacího listu) má soud za zjištěné, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], [obec] před [stát. instituce]. Dále bylo ze shodných tvrzení manželů a z řízení vedených mezi manželi u zdejšího soudu, především z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zjištěno, že za trvání manželství se účastníkům narodily dvě děti, a to nezletilý [jméno], narozený dne [datum], a nezletilý [jméno], narozený dne [datum], přičemž soud schválil dohodu rodičů (manželů), podle které se nezletilé děti svěřují pro dobu po rozvodu do péče matky (manželky), a otec (manžel) se zavázal platit na výživu nezletilého [jméno] měsíčně [částka], a nezletilého [jméno] měsíčně [částka] pro dobu po rozvodu manželství, když zvýšení výživného pro dobu po rozvodu reflektuje potřebu jiného řešení bydlení. Dále bylo zjištěno, že mezi manželi probíhá u zdejšího soudu řízení o určení výživného manželky (pod sp.zn. [spisová značka]). 4. Z výslechu manželů bylo především zjištěno, že poslední manželské rozpory vznikly již v červnu 2021, a vyvrcholily dne [datum], kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. V současné době manželé nežijí ve společné domácnosti, nehospodaří společně, a intimně se nestýkají, a to již minimálně od listopadu 2021. K opuštění společné domácnosti manželem došlo již v minulosti, ovšem v tomto případě manžel kategoricky tvrdí, že jde o nevratnou věc, a naopak za chybu považuje, že se dříve pokusil obnovit vztah tím, že se do společné domácnosti vrátil, a to především kvůli dětem. V současné době naopak považuje za nevhodné, aby děti byly svědky rozporů mezi manžely, a mimo společnou domácnost je šťastnější i přes nevýhodu, že se s dětmi nemůže vidět každý den. Již ze samotné výpovědi manželky, která bodově vyjmenovala různé prvky v chování manžela, které nepovažuje za správné, má soud za nesporné, že přestože se manželé zjevně ani neshodnou, jaké konkrétní neshody mezi nimi panují, má soud za zcela prokázané, že mezi manžely panují neshody v takové míře, že manželství neplní v podstatě žádnou svou funkci. Soud nepovažuje pro potřeby rozhodnutí v tomto řízení za nezbytné, aby se manželé shodli na vzájemných rozporech, naopak rozvrat manželství, jeho hloubka, trvalost a příp. napravitelnost je zřejmější, pokud manželé ani nejsou schopni společně identifikovat jeho hlavní příčiny. Podstatná je prokázaná skutečnost, že spolu manželé nežijí jako manželé již cca půl roku, aniž by se stýkali, či se alespoň snažili domluvit na řešení vzájemných rozporů. Paradoxně jediná věc, na které se manželé dokázali shodnout je úprava poměrů k jejich dětem pro dobu po rozvodu. Soud se proto neztotožnil s námitkou manželky, že by manželství nebylo rozvráceno, resp. existovala možnost společné soužití obnovit. Soud rozhoduje dle zjištěného stavu ke dni vyhlášení rozsudku (ve smyslu § 154 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k § 153 odst. 1 o.s.ř.). K manželskému soužití je třeba vůle obou manželů, přičemž manžel obnovení soužití kategoricky vyloučil, a také manželka spíše líčila zásadní neshody mezi manžely, než skutečnosti, které by odůvodňovaly manželství zachovat. Vnitřní víra manželky, že city mezi manžely zcela neochladly, a že by se manžel mohl změnit, ať již vlastním sebeuvědoměním nebo s pomocí odborné terapie, na překonání prokázaného rozvratu manželství ke dni vyhlášení rozsudku sama o sobě nestačí. 5. Dále bylo z výpovědí manželů, z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a z řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] zjištěno, že manželka s dětmi bydlí v místě bývalé společné domácnosti manželů, dům je ve vlastnictví manžela, který hradí náklady na jeho provoz. Manželka je na rodičovské dovolené s mladším synem, od ledna 2022 s rodičovským příspěvkem ve výši [částka] měsíčně (do té doby ve výši [částka] měsíčně). Matka nevlastní žádný hodnotnější majetek. Otec vlastní rodinný dům a automobil a splácí hypoteční úvěr k tomuto rodinnému domu. Soud v řízení o péči a výživě k nezletilým dětem manželů tato skutková zjištění posoudil, a na jejich základě schválil dohodu rodičů o péči a výživném pro dobu po rozvodu, když odpovídá poměrům rodičů (manželů) a zájmům jejich nezletilých dětí. Současně se manželé soudí o výživném manželky. 6. Soud dospěl ze shora uvedených důvodů ve smyslu § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ke skutkovému závěru, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a to z důvodu odcizení především ze strany manžela nicméně způsobeného hlubokými vzájemnými neshodami. Ze zjištěných skutečností má soud za to, že manželé se neshodnou ani za konkrétních důvodech rozvratu manželství, ani konkrétních dílčích neshodách, resp. kdo z manželů je za rozvrácený stav manželství zodpovědný. [obec] rozvratu, jak ji zjistil soud, spočívá ve vzájemném odcizení, které nemá jediný důvod, o kterém by bylo možné uzavřít, že jej lze klást více za vinu jednomu či druhému z manželů. 7. Soud dále vnímá námitku manželky, že s ohledem na její společenský stav, kdy je na rodičovské dovolené a nemůže do září řešit svou práci či bydlení, by měl rozvod na její materiální poměry nežádoucí účinky. Z těchto obecnějších tvrzení soud implikuje, že manželka poukazuje na tzv. tvrdostní klauzuli ve prospěch manžela/ky. Soud nevyhověl návrhu manželky na přerušení řízení, když navrhovala, aby se projednání rozvodu odložilo do září 2022, neboť tehdy plánuje nástup mladšího syna do mateřské školy, což jí umožní řešit své zaměstnání a bydlení, a to v zásadě ze shodných důvodů, z jakých se neztotožňuje s tím, že by zde byl překážka rozvodu manželství. Soud má z vyjádření manželky především za to, že její obava je ekonomická, když v současné době jediným zdrojem jejího příjmu je rodičovský příspěvek ve výši [částka], a dočasně omezená právě obdobím čerpání rodičovské dovolené. Je zřejmé, že samotným rozvodem (ale i rozchodem nesezdaného páru), při kterém dojde k rozpuštění společné domácnosti, opouští manželé společné hospodaření, a minimálně v oblasti bydlení a základní výživy jsou náhle odkázání na svůj samostatný příjem, přičemž náklady na živobytí se mohou až zdvojnásobit, když si je musí zaopatřit každý zvlášť. Nicméně to je následek, který je rozvodu takříkajíc vlastní, a nejde o naplnění jedné z podmínek § 755 OZ (srov. odst. 2 písm. b), kdy zákon předpokládá, že soud nemůže rozvést rozvrácené manželství, je-li v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud ukončení společného hospodaření, příp. zánik SJM jako zákonný následek rozvodu, nevnímá samy o sobě jako zákonem předpokládanou„ zvlášť závažnou újmu“ resp.„ mimořádné okolnosti“. K naplnění podmínek této zákonné překážky je třeba uvést konkrétní újmu manželky způsobenou rozvodem, která by převážila zjištěný rozvrat manželství, a svým způsobem uměle udržela po maximální dobu 3 let manželský svazek s konkrétně zjištěnými benefity oproti stavu, kdy bude manželství rozvedeno. Pokud jediným tvrzením byla ekonomická zranitelnost manželky, která má v péči dvě nezletilé děti, pak soud musí