34 C 54/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit částku ve výši 13 980,46 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 10. 5. 2022 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 13 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný čerpal 12 915 Kč a na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Žalovaný nedostál své povinnosti hradit splátky řádně a včas. S ohledem na tuto situaci byl celý úvěr ke dni 22. 9. 2022 zesplatněn. Dlužná částka představuje ke dni podání žaloby jistinu ve výši 12 915 Kč, poplatky za vedení účtu ve výši 39 Kč, poplatky za pojištění ve výši 96,46 Kč, náklady na vymáhání ve výši 430 Kč, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč z důvodu prodlení s úhradou splátky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač soudem vyzván. 3. K nařízenému jednání na den 9. 5. 2023 se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „ o. s. ř.“). 4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne 10. 5. 2022. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 13 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Mezi stranami byl sjednán úrok 26,28 % p.a. Mezi účastníky byl dále sjednán balíček pojištění [anonymizováno] pro případ neschopnosti úvěr splácet, přičemž měsíční úhrada za pojištění činila 5,9 % z minimální splátky úvěru. V případě prodlení se zaplacením splátky byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu 500 Kč. Výše nákladů spojená s upomínáním byla sjednána ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání. Poplatek za vedení účtu činil 39 Kč, poplatek za zasílání SMS upozornění telefonátů činil 100 Kč měsíčně a za odeslání doporučeného psaní 130 Kč 6. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaný počal čerpat úvěr dne 10. 5. 2022. Žalovaný splátky nehradil. Ke dni 22. 9. 2022 byl úvěr zesplatněn. 7. Výzvou ke splacení úvěru ze dne 22. 9. 2022 žalobkyně žalovanému oznámila, že zesplatnila úvěr a žalovaného vyzvala k uhrazení částky 15 285,70 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 23. 9. 2022. 8. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2022 k uhrazení dlužné částky 15 837,12 Kč do 7 dnů. Písemnost byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 4. 11. 2022. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky částku 13 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit ve splátkách spolu se sjednaným úrokem 26,28 % ročně, avšak žalovaný splátky nehradil, tudíž žalobkyně úvěr zesplatnila a zároveň vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále je „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2006 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 15. Na základě provedeného dokazování ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřely dne 10. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně umožnila žalovanému čerpat úvěr do výše 13 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr spolu s ročním úrokem 26,28 % splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, a proto byl úvěr zesplatněn. Soud tedy žalobkyni přiznal jistinu ve výši 12 915 Kč s kapitalizovaným úrokem 26,28 % p.a. a od 3. 1. 2023 s úrokem ve výši 11,75 % p.a., neboť žalovaný byl v prodlení delším než 90 dnů (§ 122 odst. 4 zákona č. 257/2006 Sb.). Jelikož žalovaný neuhradil žalovanou částku, ocitl se dnem následujícím po zesplatnění v prodlení, a tudíž žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení dlužné částky i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16. Soud rovněž žalobkyni přiznal požadované poplatky ve výši 39 Kč a 96,46 Kč, jejichž výše byla uvedena výslovně ve smlouvě, kterou žalovaný podepsal. Soud přiznal žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 500 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky v úvěrové smlouvě, přičemž nebyla shledána v žádných ohledech v rozporu s dobrými mravy. Dále soud vyhověl i nároku na zaplacení poplatku za vymáhání ve výši 430 Kč Celkem i s přiznanou jistinou 13 980,46 Kč. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 980,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.