71 C 186/2023-47 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 29. 5. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částek ve výši 3 900 Kč a 6 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako dlužného příspěvku za nepojištěné vozidlo a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník/provozovatel vozidla r. z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, k němuž neměla v obdobích od 27. 3. 2022 do 25. 5. 2022 a od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022 sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den, kdy bylo její vozidlo provozováno bez sjednaného pojištění, tedy za 60 dní v celkové výši 3 900 Kč a za 106 dní v celkové výši 6 890 Kč, a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč. Žalovaná však žalobkyni dlužné částky neuhradila, přestože ji žalobkyně o jejich zaplacení opakovaně upomínala. 2. Jelikož je v dané věci možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnici svým postojem dali najevo souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou splněny, a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v obdobích od 27. 3. 2022 do 25. 5. 2022 (60 dní) a od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022 (106 dní) zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla zn. Renault Laguna, r. z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dle zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách a dle sdělení Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 3. 8. 2023) a že v těchto obdobích neměla k tomuto vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dle výzev k úhradě příspěvku za jednotlivá období ze dne 18. 7. 2022 a ze dne 27. 10. 2022, když žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by toto pojištění uzavřené měla). Žalovaná za uvedené vozidlo nezaplatila žalobkyni za období od 27. 3. 2022 do 25. 5. 2022 příspěvek ve výši 3 900 Kč, ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, přestože ji k tomu žalobkyně vyzvala dne 18. 7. 2022 ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, která uplynula nejpozději dne 1. 10. 2022 (dle výzvy k úhradě příspěvku ze dne 18. 7. 2022 ve spojení s dokladem České pošty o vrácení nepřevzaté zásilky). Dále žalovaná nezaplatila žalobkyni za uvedené vozidlo za období od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022 příspěvek ve výši 6 890 Kč, ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, přestože ji k tomu žalobkyně vyzvala dne 27. 10. 2022 ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, která uplynula nejpozději dne 10. 1. 2023 (dle výzvy k úhradě příspěvku ze dne 27. 10. 2022 ve spojení s dokladem České pošty o vrácení nepřevzaté zásilky). Žalované tak vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 11 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 900 Kč a z částky 6 890 Kč, který dosud neuhradila ani přes opětovné upomínky (upomínka ze dne 21. 10. 2022, ze dne 21. 11. 2022 s kopií doručenky a doklady České pošty o konci úložní doby a o vrácení nepřevzaté zásilky a upomínka ze dne 4. 1. 2023 ohledně prvního žalovaného období, upomínka ze dne 1. 2. 2023 a ze dne 27. 2. 2023 ohledně druhého žalovaného období) a předžalobní výzvy (dle předžalobní výzvy ze dne 1. 3. 2023 s informacemi k zásilkám ze sledování zásilek České pošty ohledně prvního žalovaného období a dle předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2023 s informacemi k zásilkám ze sledování zásilek České pošty ohledně druhého žalovaného období). 4. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z § 1 odst. 2, § 3 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“), na nějž navazuje vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). Žalovaná byla podle § 3 odst. 2 ZPOPV coby vlastník uvedeného vozidla povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle § 1 odst. 2 ZPOPV musela být tato povinnost splněna po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Jelikož žalovaná tuto povinnost porušila, je podle § 4 odst. 1 ZPOPV povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Podle § 4 odst. 2 ZPOPV se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 ZPOPV vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 ZPOPV, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku činí pro uvedené vozidlo s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 65 Kč, příspěvek tedy činí 3 900 Kč za období od 27. 3. 2022 do 25. 5. 2022 (denní sazba 65 Kč x počet dní 60) a 6 890 Kč za období od 26. 5. 2022 do 8. 9. 2022 (denní sazba 65 Kč x počet dní 106). Podle § 4 odst. 4 ZPOPV je žalovaná coby osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalovaná se dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyně ocitla se splněním povinnosti zaplatit příspěvek v prodlení (§ 1968 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.z.“), a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po ní za dobu prodlení úrok z prodlení z dlužného příspěvku dle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a podané žalobě zcela vyhověl. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 1 868 Kč Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 800 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 800 Kč, tj. ve výši 168 Kč, a dále náklady účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. v částce 100 Kč. V rámci odměny za zastupování advokátem přiznal soud žalobkyni odměnu advokáta ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, přičemž vycházel z tarifní hodnoty ve výši 10 990 Kč, a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (za uvedené dva úkony ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). 7. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta za předžalobní výzvy zaslané žalované dne 1. 3. 2023 a 25. 4. 2023, neboť žalobkyně je s ohledem na vlastní úsek podpory a vymáhání pohledávek sama schopna vyhotovit listinu upomínající dlužníka k zaplacení dluhu, v níž jej informuje o podání žaloby v případě nezaplacení a o navýšení dlužné částky o náklady soudního řízení (jak jí rovněž ukládá § 4 odst. 7 ZPOPV), proto ji soud nepovažuje za účelně provedený úkon právní služby. Namísto toho přiznal soud žalobkyni za předžalobní výzvu paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Tento postup potvrdil rovněž Krajský soud v Ústí nad Labem (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2021, č. j. 8 Co 17/2021-46). 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu náklad