71 C 75/2023-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 9. 10. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 13 724 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako dlužného příspěvku za nepojištěné vozidlo a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozovatel vozidla r. z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, k němuž neměl v období od 20. 11. 2020 do 7. 9. 2021 sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, kdy bylo jeho vozidlo provozováno bez sjednaného pojištění, tedy za 292 dní v celkové výši 13 724 Kč, a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, přestože jej žalobkyně o její zaplacení opakovaně upomínala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož je v dané věci možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnici svým postojem dali najevo souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, dospěl soud k závěru, že podmínky stanovené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou splněny, a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v období od 20. 11. 2020 do 7. 9. 2021 (292 dní) zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla zn. BMW 316, r. z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dle zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách a dle sdělení Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2023) a že v tomto období neměl k tomuto vozidlu uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dle výzvy k úhradě příspěvku ze dne 19. 11. 2021, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by toto pojištění uzavřené měl). Žalovaný za uvedené vozidlo nezaplatil žalobkyni příspěvek ve výši 13 724 Kč, ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, přestože jej k tomu žalobkyně vyzvala dne 19. 11. 2021 ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, která uplynula nejpozději dne 2. 2. 2022 (dle výzvy k úhradě příspěvku ze dne 19. 11. 2021 ve spojení s dokladem České pošty o vrácení nepřevzaté zásilky). Žalovanému tak vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši 14 024 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 724 Kč, který dosud neuhradil ani přes opětovné upomínky (upomínka ze dne 23. 2. 2022 a ze dne 8. 6. 2022) a předžalobní výzvu (dle předžalobní výzvy ze dne 2. 9. 2022 s informacemi k zásilkám ze sledování zásilek České pošty). 5. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z § 1 odst. 2, § 3 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.p.o.“), na nějž navazuje vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). Žalovaný byl podle § 3 odst. 2 z.p.o. coby vlastník uvedeného vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle § 1 odst. 2 z.p.o. musela být tato povinnost splněna po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Jelikož žalovaný tuto povinnost porušil, je podle § 4 odst. 1 z.p.o. povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Podle § 4 odst. 2 z.p.o. se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 z.p.o. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 z.p.o., a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku činí pro uvedené vozidlo s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 47 Kč, příspěvek tedy činí 13 724 Kč (denní sazba 47 Kč x počet dní 292). Podle § 4 odst. 4 z.p.o. je žalovaný coby osoba povinná k zaplacení příspěvku povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalovaný se dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyně ocitl se splněním povinnosti zaplatit příspěvek v prodlení (§ 1968 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.z.“), a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po něm za dobu prodlení úrok z prodlení z dlužného příspěvku dle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a podané žalobě zcela vyhověl. 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 1 868 Kč Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 800 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 800 Kč, tj. ve výši 168 Kč, a dále náklady účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. v částce 100 Kč. V rámci odměny za zastupování advokátem přiznal soud žalobkyni odměnu advokáta ve výši 600 Kč, a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, přičemž vycházel z tarifní hodnoty ve výši 13 724 Kč, a náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (za uvedené dva úkony ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). 8. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta za předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne 2. 9. 2022, neboť žalobkyně je s ohledem na vlastní úsek podpory a vymáhání pohledávek sama schopna vyhotovit listinu upomínající dlužníka k zaplacení dluhu, v níž jej informuje o podání žaloby v případě nezaplacení a o navýšení dlužné částky o náklady soudního řízení (jak jí rovněž ukládá § 4 odst. 7 z.p.o.), proto ji soud nepovažuje za účelně provedený úkon právní služby. Namísto toho přiznal soud žalobkyni za předžalobní výzvu paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Tento postup potvrdil rovněž Krajský soud v Ústí nad Labem (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2021, č. j. 8 Co 17/2021-46). 10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně coby advokátky. 11. Lhůty k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.