75 C 385/2022-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 364 000 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka představuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ OdškZ“), způsobenou nepřiměřeně dlouhým trestním řízením proti obviněnému [jméno] [příjmení] (dále jen„ JK“) vedeného Policií ČR pod sp. zn. ORUL [číslo] 2006, do něhož se žalobkyně jako poškozená připojila dne [datum] (správně [datum] – pozn. soudu) s nárokem na náhradu škody. Stíhání bylo zahájeno pro spáchání trestných činů ublížení na zdraví a ohrožení pod vlivem návykové látky, když spácháním těchto trestných činů došlo k usmrcení dcery žalobkyně [jméno] [příjmení] (dále jen„ JaF“ nebo„ dcera žalobkyně“) a jejího manžela [jméno] [příjmení] (dále jen„ JoF“ nebo„ zeť žalobkyně“) a vnučka žalobkyně [jméno] [příjmení] (dále jen„ JaK“ nebo„ vnučka žalobkyně“) utrpěla těžká zranění. Po celou dobu trestního řízení bylo zjišťováno, zda stíhání je vzhledem ke zdravotnímu stavu obviněného přípustné či nikoliv. Trestní řízení bylo definitivně zastaveno po více než 15 letech od spáchání skutku. Celková délka řízení byla způsobena průtahy způsobenými orgány činnými v trestním řízení (dále též jen„ OČTŘ“). Žalobkyně využívala svých procesních práv poškozené a nelze na ni svádět délku trestního řízení. Žalobkyně po celou dobu trestního řízení nebyla pouze osobou poškozenou, ale také musela být oporou své přeživší vnučce. O to větší byla psychická zátěž, které byla po celou neúnosnou dobu řízení vystavena. Zažívala nesmírnou psychickou újmu způsobenou spáchaným trestným činem, ale také průběhem trestního řízení, neboť v reálném čase nedostala odpověď na jednu ze svých základních otázek, a sice zda pachatel bude spravedlivě potrestán. Bez ohledu na výsledek řízení byla pro žalobkyni celá doba trestního řízení nesmírně trýznivá a bolestivá, a je přesvědčena, že jí nepřiměřenou délkou řízení, které pro ni bylo zároveň utrpením, byla způsobena na právech újma, kterou nelze odčinit jinak než přiznáním přiměřeného zadostiučinění v penězích. Žalobkyně požaduje přiznat základní částku 20 000 Kč za první dva roky řízení a za každý následující rok poté zvýšenou o 20 % pro chování žalobkyně, které nelze nic vytknout, neboť žádný z průtahů nezpůsobila, a dále zvýšené o 20 % z důvodu významu věci pro žalobkyni, neboť byla v trestním řízení obětí trestného činu, když v příčinné souvislosti se spácháním trestného činu zemřela její dcera a její zeť a vnučka utrpěla velmi vážná zranění. 3. Žalovaná uplatněný nárok neuznala s tím, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdškZ, když nedocházelo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti orgánů činných v trestním řízení. Délka trestního řízení, která činila 13 let a 11 měsíců, byla zapříčiněna opakovaným podrobným přezkoumáváním zdravotního stavu obviněného [příjmení], ke kterému dávala podněty především žalobkyně. Trestní stíhání obviněného bylo zastaveno z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen„ TŘ“), tedy z důvodu duševní choroby, která nastala až po spáchání činu a která obviněnému trvale znemožnila chápat smysl trestního stíhání. V úvodní fázi bylo trestní stíhání přerušováno z důvodu vyjádření znalců, kteří doporučovali přezkoumání zdravotního stavu obviněného po uplynutí několika let. Následně bylo dozorovými státními zástupci opakovaně rozhodováno o zastavení trestního stíhání, přičemž bylo i na pokyn krajského státního zastupitelství prováděno rozsáhlé šetření včetně vypracování několika dalších znaleckých posudků včetně zkoumání zdravotního stavu obviněného v psychiatrické nemocnici, byly prováděny výslechy a operativní šetření. Orgány činné v trestním řízení se v maximální míře snažily potvrdit údajné předstírání duševní choroby ze strany obviněného. Žalovaná uzavřela, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ještě před zahájením trestního stíhání a nárok nevyčíslila, a tedy neuplatnila nárok na náhradu škody řádně, pročež ji nelze považovat za poškozenou, která má nárok na projednání její věci v přiměřené lhůtě. Pokud by snad soud dospěl k závěru o důvodnosti žaloby, požádala o stanovení patnáctidenní lhůty k plnění z administrativně technických důvodů. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum], na němž žalovaná doplnila vyjádření o argumentaci stran případné úpravy základní částky. Pokud žalobkyně požaduje zvýšení o 20 % za chování žalobkyně, žalovaná zdůraznila, že se nejedná o kritérium, které by mělo vést ke zvýšení přiměřeného zadostiučinění. Rozhodným je to, zda se účastník pokoušel odstranit průtahy řízení, přičemž nic takového žalobkyně nečinila. Žalobkyně hojně využívala svých procesních práv, což jí nelze v žádném případě vytknout, ale orgány činné v trestním řízení byly povinny se všemi návrhy žalobkyně zabývat, což vedlo k prodloužení délky řízení a nelze to přičítat k tíži státu. Pokud jde o 20 % zvýšení z důvodu zvýšeného významu pro žalobkyni, podle žalované skutečnost, že žalobkyně byla brána jako oběť, automaticky neznamená zvýšení významu. Zdůraznila, že případné adhezní řízení automaticky nezakládá zvýšený význam, navíc se jednalo o věc extrémně složitou a náročnou, což by mělo být důvodem pro zásadní snížení případného zadostiučinění. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení připojila dne [datum]. Poškozená [příjmení] byla dcerou žalobkyně, poškozený [příjmení] byl zetěm žalobkyně a poškozená [příjmení] je vnučkou žalobkyně. Trestní řízení proti obviněnému [příjmení] bylo skončeno [datum] a žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované dopisem ze dne [datum], jenž byl žalované doručen dne [datum]. 6. Ze stanoviska ze dne 22. 8. 2022, č.j. MSP-782/2022-ODSK-ODSK/6 soud zjistil, že žalovaná neshledala, že by v trestním řízení vedeném Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje, Službou kriminální policie a vyšetřování, Územním obvodem [obec], 2. oddělení obecné kriminality pod sp. zn. ORUL [číslo] 2008 [číslo] a u Okresního státního zastupitelství v [obec] pod sp. zn. 2 ZT 217/2018 došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Proto žalovaná odmítla žalobkyni poskytnout zadostiučinění v penězích. 7. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že byl adresován žalované a že jím žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy, která je předmětem tohoto řízení, přičemž žalobkyně uvedla obsahově shodné skutečnosti jako v podané žalobě. 8. Dále byly k důkazu provedeny listiny z vyšetřovacího spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, sp. zn. ORUL [číslo] 2008, z nichž soud učinil následující skutková zjištění. 9. Dne [datum] byl učiněn záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci dopravní nehody a ublížení na zdraví, když dne [datum] ve 23:05 řidič vozidla, jímž mohl být JK, v [obec] dostal smyk a vjel s vozidlem mimo komunikaci na chodník, kde narazil do skupiny chodců. Při dopravní nehodě mimo jiné utrpěli JaF a JoF smrtelná zranění, řidič JK utrpěl těžké zranění a JaK utrpěla zranění (č.l. 212). Průběh nehodového děje byl zachycen v protokolu ze dne [datum] (č.l. 186-187). 10. OČTŘ opatřením ze dne [datum] přibral Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru silniční a městské dopravy (č.l. 23), jenž následně v prosinci 2006 podal znalecký posudek (č.l. 25), v němž se vyjadřoval k okolnostem a průběhu dotčené dopravní nehody, když mimo jiné konstatoval, že dotčené nehodě nešlo předejít, jelikož ke vzniku nehodového děje došlo z rychlosti 115 až 135 km/h. 11. Žalobkyně se dne [datum] připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, který však nespecifikovala a nevyčíslila (č.l. 133-134). 12. Podle lékařské zprávy JaK utrpěla zlomeninu stydké kosti a křídla kosti křížové a byla hospitalizována od [datum] do [datum] (č.l. 120), přičemž léčebné výdaje byly vyčísleny MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. (č.l. 176-181). 13. OČTŘ si dále obstaral znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie (č.l. 64 a [číslo]). 14. V listopadu 2006 byly OČTŘ dodány dva zadané znalecké posudky MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. a MUDr. [jméno] [příjmení], znalců z oboru soudní lékařství, ohledně provedení prohlídek a pitev zemřelých poškozených [příjmení] a JoF (č.l. 74, [číslo] a [číslo]). 15. V září a v listopadu 2006 OČTŘ zaznamenal proběhnuvší podaná vysvětlení pěti osob stran průběhu nehodového děje (č.l. 99-104, [číslo] a 121). 16. Ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, ze dne [datum] (č.l. 19) znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., jenž byl přibrán k podání posudku opatřením OČTŘ ze dne [datum] (č.l. 1