77 C 250/2023-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení dluhu vyplývajícího ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřeného mezi [právnická osoba] PERSONAL FINANCE, registrované ve Francii, jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] (dále též„ BNP“), jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 49 000 Kč, avšak vrátila pouze 12 000 Kč, BNP proto dne 31. 12. [číslo] odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky BNP za žalovanou na žalobkyni. Uplatněný nárok sestává z nesplacené jistiny 39 994,21 Kč, nesplacené smluvní pokuty 663 Kč, nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek 600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 263 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 5 356,96 Kč, a dále běžícího úroku z prodlení. 2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl v potřebném rozsahu dokazování. Dle textu rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] měla být dne [datum] mezi BNP a žalovanou jako klientkou BNP uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, na základě níž mělo být žalované zřízeno internetové bankovnictví, rámcová smlouva obsahuje podpis zástupce BNP, podpis žalované absentuje, v závorce pod tištěným jménem žalované je uvedeno:„ pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. V textu žádosti/smlouvy o klasickém úvěru [číslo] žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru jsou uvedeny údaje BNP a žalované, údaje pro posouzení žádosti o klasický a revolvingový úvěr, informace o klasickém úvěru ve výši 12 389 Kč, informace o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40 000 Kč, informace o získávání informací z databází a informace o prohlášení klienta, v části podpisů je u podpisu zástupce banky uvedeno„ podepsáno elektronicky“, u podpisu klientky (žalované) není uvedeno nic a pod tištěným jménem žalované je uvedeno:„ pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“, datum zcela absentuje. V textu dopisu ze dne [datum] adresovaného žalované je uvedeno, že BNP schválila žádost o [jméno] kredit obdrženou [datum] s tím, že lze čerpat úvěr průběžně až do 40 000 Kč; na zadní straně jsou uvedeny základní informace o úvěru. Ze souboru *.xls obsahujícího platební historii soud zjistil, že jsou v něm uvedeny údaje o možném čerpání a splácení úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že BNP tento napsala, aby oznámila žalované, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 5. Další soud důkazy soud neprováděl, neboť se jevily zcela nadbytečnými za situace, kdy žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy. Nadto soud dodává, že žádné důkazy nebyly dostatečně označeny, když nebyly přiřazeny ke konkrétním žalobním tvrzením. 6. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Žalobkyně ve své generické žalobě popsala kontraktační proces tak, že žalovaná podepsala žádost o revolvingový úvěr, přičemž ta mohla být podepsána fyzicky či v portálu internetového bankovnictví; žalobkyně doplnila, že pokud na soud předložené žádosti nebude fyzický podpis žalované vyznačen, pak byla podepsána elektronickým prostředky. Blíže žalobkyně kontraktační proces nepopsala a k jednání nedostavila, poučení jí tedy poskytnuto být nemohlo. Je zřejmé, že smlouva fyzicky podepsána nebyla, soudu však není z provedených důkazů ani tvrzení žalobkyně zřejmé, jakým způsobem mělo k podpisu elektronickými prostředky dojít. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že BNP s žalovanou vzájemně komunikovala, samotné tvrzení o elektronickém podpisu je zcela nedostatečné, pokud žalobkyně nevysvětlila zcela konkrétně o jaký typ elektronického podpisu se jednalo, jak jej žalovaná získala a jakým způsobem byly pak jednotlivé listiny (včetně rámcové smlouvy) žalovanou podepsány. Jde-li o tzv. akceptační dopis, pak lze mít za prokázané pouze to, že byl vyhotoven, žádný důkaz o jeho doručení žalované označen ani předložen nebyl a akceptační dopis tak rovněž ani ve spojení s dalšími provedenými důkazy není dostatečným důkazem o uzavření smlouvy. Žalobkyně rovněž neoznačila ani nepředložila dostatečný důkaz k tvrzení, že žalovaná čerpala úvěr. Za situace, kdy nelze považovat za prokázané uzavření smlouvy a při absenci vzájemné komunikace mezi BNP, potažmo žalobkyní, a žalovanou, není v souboru *.xls vygenerovaná tabulka dostatečným důkazem o poskytnutí úvěru, tím méně, pokud úvěr měl být poskytnut z účtu bankou. Žalobkyně tak prokázala pouze to, že se dohodla s BNP na postoupení pohledávky BNP za žalovanou na žalobkyni, což je současně jediným skutkovým závěrem soudu. Pokud by se žalobkyně dostavila, byla by o svých procesních povinnostech (tvrzení a důkazní) poučena podle § 118a o. s. ř. Lze si představit celou řadu důkazů, jimiž mohla žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru podpořit, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila a tím se o dobrodiní poučení dobrovolně připravila. S ohledem na absenci důkazu o jakékoli vzájemné komunikaci mezi BNP a žalovanou soud má důvodné pochybnosti o uzavření smlouvy či poskytnutí úvěru a tyto nemá za prokázané a nezodpovězenou otázkou tedy zůstává, zda se kdy žalovaná o úvěru vůbec dozvěděla. V předmětné důkazní situaci, za niž odpovídá žalobkyně a jež objektivně musí nebo má mít k dispozici více informací a důkazů, které soudu odepřela, nelze hodnotit procesní pasivitu žalované z její tíži. 7. Na základě provedeného dokazování tedy nelze učinit právní závěr, že mezi BNP a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva, jelikož žalobkyně neprokázala, že BNP s žalovanou jednala, když nepředložila podepsanou smlouvu, nenatrvrdila dostatečně kontraktační proces, přičemž samotné uvedení toho, že smlouva byla podepsána elektronicky, nepostačuje, nepředložila žádný důkaz k poskytnutí peněz žalované a tabulka o poskytování a splácení úvěru je za nastalé důkazní situace v případě sukcesora banky důkazem zcela nedostatečným. Žalobkyně prokázala, že se dohodla s BNP na převodu pohledávky za žalovanou ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), avšak vzhledem k tomu, že neprokázala existenci jakékoli pohledávky (byť z titulu bezdůvodného obohacení) za žalovanou, je tato okolnost ve zdejším řízení zcela bez významu. 8. Soudu nezbylo než žalobu zamítnout, jelikož žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy ani poskytnutí peněz žalované. 9. Procesně zcela úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším řízení nevznikly. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla neúspěšná.