8 C 287/2023-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem (, právnická osoba, ) uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši 20 000 Kč, Anonymizováno, Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 16 000 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek za sjednané trvání smlouvy, a to v 60 týdenních splátkách á 600 Kč (poslední splátka dne , datum, ). Žalovaný ovšem řádně nehradil sjednané splátky. Žalovaný uhradil pouze částku v celkové výši 14 575,30 Kč. Ke dni , datum, , zůstala neuhrazena jistina ve výši 16 974,69 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 850,01 Kč, a dále úroková sazba 26,43 % ročně, kterou žalobce požaduje dle smlouvy, resp. dobrovolně v nižší sazbě, než je sjednána ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, kapitalizovaného úroku do dne postoupení pohledávky a dále úročený zákonnou sazbou z nesplacené jistiny, a kapitalizovaný úrok od skončení smlouvy do postoupení pohledávky a úrok z nesplacené jistiny se splatností , datum, . Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do žalovanou vyplněné „karty zákazníka“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených ("dokumenty k ověření"). Dále uvedla, že občanský zákoník předpokládá, že každý má povinnost jednat poctivě a není povinností druhé strany a priory nedůvěřovat straně druhé, tím spíše, když uvedením nepravdivých údajů by se žadatel o úvěr mohl dopustit trestného činu, a není povinností poskytovatele úvěru prověřovat, zda osoba žádající o úvěr se dopouští pokusu o úvěrový podvod. Dále odkázal na obsah smlouvy, ve kterém „podpisem zákazník potvrzuje, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje.“.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , na které se žalobce ani žalovaný bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce a žalovaného a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Soud provedl tyto důkazy a zjistil z nich následující.5. Z karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žil v době žádosti o zápůjčku v nájemním bydlení, byl zaměstnán u , Anonymizováno, na plný úvazek a dobu neurčitou. Čistou mzdu měl ve výši , částka, , což poskytovatel úvěru ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Výdaje žalovaný uvedl ve výši , částka, za bydlení, což poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřil nájemní smlouvou, a dále uvedl částku , částka, bez splátek jiného závazku.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, vč. smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 000 Kč za "administrativní poplatek", 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a s úrokem ve sjednané kapitalizované výši 4 000 Kč (čl. 1.9 smlouvy), který současně odpovídá při vybraném počtu týdnů trvání smlouvy sazbě 32,15 % ročně (čl. 1.4 smlouvy), přičemž smlouva je uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů dle čl. 1.3 smlouvy). Dluh se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč splatných od 7. dne od uzavření smlouvy.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným a dopisem ze dne , datum, mu postoupení bylo oznámeno.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k zaplacení žalovaného.9. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, a závazek žalovaného vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 000 Kč za "administrativní poplatek", 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a s úrokem ve sjednané kapitalizované výši 4 000 Kč (čl. 1.9 smlouvy), který současně odpovídá při vybraném počtu týdnů trvání smlouvy sazbě 32,15 % ročně (čl. 1.4 smlouvy), přičemž smlouva je uzavřena na dobu určitou v délce 60 týdnů dle čl. 1.3 smlouvy). v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 600 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení. Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny a souhrnného poplatku a zůstatku, který zůstal nesplacený, vyplývá, že žalovaný na tuto smlouvu celkem uhradil toliko 14 575,30 Kč. Z objemu úhrad vyplývá, že pokud by žalovaný řádně plnil sjednané splátky, nejdéle se 48. splátkou se dostal do prodlení, tj. ke dni , datum, . Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované dotazy na žalovanou osobu a doklady předloženými žalovaného, které vždy zaznamenala do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, s vyznačenými doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalovaného , částka, měsíčně. Výdaje měl žalovaný uvedeny v doložené výši , částka, za nájemní bydlení a dále uvedl dalších , částka, měsíčně bez doložení. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne , datum, k zaplacení. Žalovaná osoba ničeho dalšího nezaplatila.10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Z této smlouvy byl věřitel (žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky, resp. úrokem sjednaným v nominální výši a úrokem sjednaným v sazbě (§ 2392 o.z.). Žalovaná osoba se ocitla ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky v prodlení s úhradou celé dlužné jistiny zápůjčky (§ 1968 věta první o.z.), a žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z., tak vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 o.z. za dobu prodlení rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku ve výši nesplacené jistiny, nesplaceného souhrnného poplatku, a zákonného úroku z prodlení vyhověl.11. Dále se ovšem soud zabýval nárokem na požadovaný úrok v sazbě 25,77 % nad rámec úroku sjednaného v nominální výši po dobu platnosti smlouvy (§ 2392 odst. 1 o.z.). Podle § 122 odst. 4 ZSÚ platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Toto ustanovení bylo do ZSÚ vloženo zákonem č. 186/2020 Sb., s účinností od 24.4.2020 (tzv. covidová legislativa), a přechodné ustanovení v Čl. II bod 1. stanoví, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 ZSÚ, § 122 odst. 4 nebo 5 ZSÚ, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na shora uvedené skutkové zjištění, že žalovaný mohl být nejdříve v prodlení až po účinnosti ust. § 122 odst. 4 ZSÚ, soud toto ustanovení na posuzovanou věc aplikoval, a proto požadovaný úrok v procentuální sazbě přiznal pouze do 90 dnů od splatnosti požadovaného žalobního nároku (srov. shora) a pro následující období omezil nárok z úroku na sazbu odpovídající sazbě zákonného úroku z prodlení (8,25 % ročně, srov. shora). V rozdílu požadovaného a přizna