22 C 120/2022-74 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 4. 2022 se žalobce domáhal na žalované jako svém zaměstnavateli zaplacení 10 800 Kč s odůvodněním, že se jedná jednak v částce 10 500 Kč o rozdíl v platu za únor 2022, a dále v částce 300 Kč o rozdíl v náhradě výdajů za únor 2022, když tyto byly vypláceny na podkladě ústavně nekonformní zákonné úpravy.2. Žalovaná s žalobou žalobce nesouhlasila a navrhla ji zamítnout, když vyjádřila nesouhlas se závěry žalobce o ústavní nekonformnosti dotčené právní úpravy.3. S ohledem na ústavněprávní argumentaci žalobce, odůvodňující nároky žalobce v tomto řízení, předložil předseda senátu dne 13. 5. 2022 návrh Ústavnímu soudu, aby pro rozpor s ústavním pořádkem postupem dle čl. 95 odst. 2 Ústavy přezkoumal a případně zrušil § 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 18/2022 Sb., a ustanovení článku II zákona č. 18/2022 Sb. Ústavní soud o návrhu předsedy senátu rozhodl nálezem ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 15/22, kterým dnem vyhlášením nálezu zrušil části přezkoumávaných předpisů, když shledal jejich ústavní nekonformitu, přičemž však zároveň v odst. 219 až 237 odůvodnění nálezu Ústavní soud dovodil, že nárok na zpětné doplacení platů za období únor až prosinec 2022 není dán.4. S ohledem na rozhodnutí a odůvodnění uvedené v nálezu ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 15/22, pak vyzval soud žalobce, nechť soudu sdělí, zda trvá na podané žalobě, načež vzal žalobce svou žalobu podáním ze dne 28. 6. 2024 před zahájením jednání ve věci samé zcela zpět a navrhl, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.5. Žalovaná k výzvě soudu na vyjádření se k otázce nákladů řízení uvedla ve svém podání ze dne 4. 7. 2024, že souhlasí se zpětvzetím žaloby, přičemž náhradu nákladů řízení nepožaduje.6. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen „o. s. ř.”, v § 96 stanoví právo žalobce vzít za řízení zpět žalobu, a to zčásti nebo zcela a soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastaví, přičemž v případě, že ke zpětvzetí žaloby dojde dříve, než začalo jednání ve věci samé, neposuzuje soud účinnost zpětvzetí návrhu s ohledem na souhlas či nesouhlas ostatních účastníků.7. S ohledem na zpětvzetí žaloby žalobce tak soud řízení v celém rozsahu předmětu řízení dle § 96 o. s. ř. zastavil.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 146 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce vzal svůj návrh ve věci zpět, aniž by prokázal, že tak učinil v důsledku chování žalované, avšak žalovaná, jíž tak dle zmíněného zákonného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení náleží, se náhrady nákladů výslovně vzdala.9. V souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud rozhodl též nevrácení části soudního poplatku, když zaplacený soudní poplatek nepřevyšoval svou výší 1 000 Kč, do níž se soudní poplatek nevrací.