22 C 38/2023-66 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobci se žalobou dodanou do DS soudu dne 19. 2. 2023, domáhali určení, že žalovaná není dědičkou po zůstaviteli , Jméno zainteresované osoby 9/0, , zemřelém , datum, . Jako žalobci byli v původně podané žalobě vymezeni žalobci a) až c), e) až h) a žalovaná 2. [, Jméno zainteresované osoby 8/0, , původně označená jako žalobkyně i)], a dále pan , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý , datum, , jako žalobce d); jako žalovaná pak byla označena žalovaná 1. S ohledem na to, že žaloba byla podána (a podepsána) zást. žalobců, aniž by však k žalobě byly přiloženy plné moci k jejich zastupování v tomto řízení, vyzýval soud opakovaně zást. žalobců, resp. žalobce, k odstranění těchto vad žaloby. Ze strany žalobců byly následně založeny plné moci pro jejich zastupování, a to pro žalobce a) až c) a e) až h), přičemž ve vztahu k žalované 2. byla žalobci a) až c), e) až h) podáním datovaným dne 6. 3. 2023 a doručeným soudu dne 6. 4. 2023 navržena změna žaloby spočívající ve změně jejího procesního postavení z žalobkyně na žalovanou s tím, že v ostatním setrvávají na podané žalobě.2. Po odstranění prvotní vady žaloby soud nejprve usnesením ze dne 6. 6. 2023, č. j. 22 C 38/202355, řízení zastavil ve vztahu k žalobci panu , jméno FO, [žalobci d)], neboť z opakované lustrace účastníků zjistil, že tento žalobce zemřel ještě před zahájením řízení, tedy neměl způsobilost být účastníkem tohoto řízení.3. Dále soud připustil usnesením ze dne 5. 2. 2024, č. j. 22 C 38/2023-61, změnu žaloby, navrženou žalobci v podání datovaném dne 6. 3. 2023, doručeném soudu dne 6. 4. 2023, kterou se domáhali změny procesního postavení účastnice řízení , Jméno zainteresované osoby 8/0, , Datum narození zainteresované osoby 8/0, , z pozice žalobkyně do procesního postavení žalované. S ohledem na připuštěnou změnu žaloby se pak tato žaloba stala vadnou, neboť nebylo jasné a určité vymezení, čeho se žalobci svou žalobou domáhají, když se žalobním návrhem domáhali určení, že „žalovaná není dědičkou ze závěti po zůstaviteli , Jméno zainteresované osoby 9/0, , nar. , datum, , zemřelém , datum, “, avšak po popsané změně žaloby byly na straně žalované dvě osoby, tedy nebylo zřejmé, čeho se žalobci ve vztahu ke které žalované domáhali, resp. určení kteráže žalovaná není dědičkou ze závěti po zůstaviteli. K odstranění této vady žaloby pak soud vyzval žalobce ve smyslu § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, usnesením ze dne 5. 2. 2024, č. j. 22 C 38/2023-62, přičemž je zároveň poučil o následcích neodstranění vady dle § 43 odst. 2 o. s. ř., že nebude-li podání ve stanovené lhůtě 15 dnů řádně opraveno a doplněno a v řízení pro tento nedostatek nebude možné pokračovat, soud podání odmítne.4. Žalobci vadu žaloby k jejímuž odstranění byli vyzváni usnesením ze dne 5. 2. 2024, č. j. 22 C 38/2023-62, do dnešního dne neodstranili a stanovená lhůta tak marně uplynula ke dni 22. 2. 2024. S ohledem na uvedené neměl soud jiné možnosti, než žalobu dle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout, neboť pro vadu žaloby nebylo možné pro její neurčitost v řízení pokračovat (výrok I.).5. Dle § 146 odst. 3 o. s. ř., odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.6. V řešené věci již soud musel s ohledem na navrhovanou změnu žaloby a ve spojení se záměnami procesního postavení účastníků přes vadnost žaloby obesílat též ostatní účastníky, nyní v procesním postavení žalovaných, kterým tak v souvislosti s řízením mohly vzniknout náklady řízení, k jejichž náhradě jsou žalobci společně a nerozdílně dle § 146 odst. 3 o. s. ř. povinni, ale o jejichž výši není soudu nyní ničeho známo, a proto může mít též za to, že jim žádné náklady řízení v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Z uvedeného důvodu soud využil možnosti zakotvené v § 155 odst. 1 věty druhé o. s. ř. a rozhodl pouze o základu náhrady nákladů řízení s tím, že ji vyčíslí samostatným usnesením (výrok II.). Současně pak soud vyzval ostatní účastníky v postavení žalovaných, jimž svědčí právo na náhradu nákladů řízení, aby soudu ve stanovené lhůtě sdělili, zda a případně jaké jim vznikly v souvislosti s tímto řízení náklady (výrok III.). Případné vyúčtování takových nákladů pak bude podkladem soudu pro jejich vyčíslení v samostatném usnesení dle citované právní úpravy.