29 C 191/2024-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, ) prostřednictvím internetových stránek , inter. stránky, uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) půjčila a poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Pohledávka právního předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) přešla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, . Posléze žalovaná pohledá přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (jako postupitelem) a společností , právnická osoba, . (jako postníkem).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě, výpisu z účtu a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným měla být uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému poskytnutý úvěr ve výši , částka, převedla na bankovní účet žalovaného, což bylo potvrzeno , název, ., když k dotazu soudu sdělila, že na účet žalovaného byla v srpnu 2022 připsána částka ve výši , částka, . Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši , částka, , který dosud ani přes výzvu neuhradil. Se sdělení banky dále plyne, že žalovaný byl vlastníkem bankovního účtu, na která byla částka dle smlouvy vyplacena.4. Soud však žalobkyni přiznal žalovanou částku nikoliv jako dlužnou jistinu z úvěrové smlouvy, ale s ohledem na nedoložení smlouvy jako dluh z bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo poskytnutím výše uvedené částky žalovanému.5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 1970 obč.z. a § 2991 odst. 1 obč.z.6. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalovanému vznikl dle výše uvedeného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku ve výši , částka, včetně příslušenství.7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky ve výši , částka, důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku. Dle žaloby žalobkyně posoudila i úvěruschopnost žalovaného (ostatně, žalobkyně se ve věci domáhala pouze poskytnuté jistiny s tím, že dle vyžádané zprávy banky tato částka byla na účet žalovaného dle žaloby také připsána).9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .12. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky.13. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.