29 C 341/2024-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný na základě ústně uzavřené smlouvy o ubytování užíval pokoj, kde byl ubytován po celý rok , rok, až do konce ledna , rok, , nájemné činilo částku , částka, měsíčně. Předmětem nájemní smlouvy je pokoj č. , adresa, . Nájemní vztah se žalovaným skončil uplynutím doby nájmu. Žalovaný dluží platby za nájemné v celkové výši , částka, (tj. nájemné ve výši , částka, za měsíc září , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc říjen , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc listopad, nájemné ve výši , částka, za měsíc prosinec , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc leden , rok, a část nájemného ve výši , částka, za měsíc únor , rok, ). Žalovaný dluh písemně co do důvodu i výše prohlášením ze dne , datum, písemně uznal. Žalovaný však dluh ani po výzvách neuhradil. Žalobkyně se tak dlužné částky včetně příslušenství musela domáhat žalobou v této věci.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ničeho nenamítal.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci provedl předložené listinné důkazy, zejména prohlášení žalovaného o uznání dluhu, ceníku ubytovaného, předžalobní výzvy. Z provedeného dokazování a prohlášení o uznání dluhu plyne dluh žalovaného na nájemném za ubytování v ubytovacím zařízení žalobkyně (která ubytovací zařízení užívá jako nájemce k provozování ubytovacího zařízení dle nájemní smlouvy) v celkové výši , částka, (tj. nájemné ve výši , částka, za měsíc září , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc říjen , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc listopad, nájemné ve výši , částka, za měsíc prosinec , rok, , nájemné ve výši , částka, za měsíc leden , rok, a část nájemného ve výši , částka, za měsíc únor , rok, ). Dlužná částku nebyla dosud žalobkyni uhrazena.4. Soud tedy žalobě jako důvodné zcela vyhověl.5. Podle nového obč. z. platí, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.6. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od 1. 1. 2014 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 2,5 úkonů (polovina odměny za jednoduchou upomínku) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, .9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.