33 C 118/2024-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 585,76 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn prostřednictvím revolvingového úvěru čerpat úvěrový rámec do výše 20 000 Kč, který byl úročen sazbou 22,68 % ročně. Žalovaný měl úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný vyčerpal v průběhu trvání úvěrové smlouvy částku 105 106 Kč. Za dobu trvání úvěrové smlouvy žalovaný uhradil částku v celkové výši 152 298 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplnil a právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy ke dni , datum, . Dlužná částka představuje jistinu 16 685,38 Kč, úroky ve výši 2 838,56 Kč, pojistné ve výši 279,65 Kč, smluvní pokuty ve výši 418,38 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Žalovaný neměl záznam v insolvenčním rejstříku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Ze smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , výtahu ze sazebníku ze dne , datum, a potvrzení o přijetí žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr včetně úroku ve výši 22,68 % ročně a poplatku za vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.3. Z všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují právního předchůdce žalobkyně jednostranně od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalovaného.4. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil částku 152 298 Kč (z toho 49 286,98 Kč na úroky, 8 800,25 Kč na pojistné, 4 800 Kč na poplatky a 710,50 Kč na smluvní pokuty).5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, – seznam postupovaných pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.6. Z podacího archu ze dne , datum, , výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, , předání do advokátní kanceláře ze dne , datum, a odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a právní předchůdce žalobkyně proto vyzval žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 20 221,97 Kč s příslušenstvím do , datum, .7. Z přihlášky k pojištění soud zjistil bližší podmínky sjednaného pojištění.8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:9. Obsahem smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr včetně úroku ve výši 22,68 % ročně a poplatku za vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně splatit pravidelnými měsíčními splátkami odpovídající 5 % vyčerpané částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně opravňují právního předchůdce žalobkyně jednostranně od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalovaného. Žalovaný uhradil částku 152 298 Kč (z toho 49 286,98 Kč na úroky, 8 800,25 Kč na pojistné, 4 800 Kč na poplatky a 710,50 Kč na smluvní pokuty). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a právní předchůdce žalobkyně proto vyzval žalovaného, aby uhradil dlužnou částku v celkové výši 20 221,97 Kč s příslušenstvím do , datum, .10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprokázal provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZSÚ. Právní předchůdce žalobkyně doložil pouze žalovaným vyplněnou žádost o úvěr. Příjmy žalovaného nebyly doloženy.15. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V § 118a o. s. ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej BUREŠ, Jaroslav. § 118a [Poučovací povinnost při jednání]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 831 - 832).16. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o