34 C 240/2024-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o povoleném přečerpání, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté čerpané peněžní prostředky nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, nejpozději do 6ti měsíců po posledním splacení a dále se zavázal splácet smluvené úroky z vyčerpaných peněžních prostředků ke konci každého kalendářního měsíce a poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, a proto žalobkyně prohlásila pohledávky související s poskytnutým úvěrem za splatné ke dni , datum, . Žalovaný dluží na jistině , částka, , poplatcích částku , částka, , smluvním úroku částku , částka, , úrok z prodlení ve výši , částka, .2. Žalovaný se nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán. Žalobkyně se k jednání také nedostavila, avšak svou neúčast omluvila písemně, o odročení jednání nepožádala a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř).4. Ze Smlouvy o aktivním kontu soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouvou se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č. , č. účtu, v české měně (čl. I. odst. 1) a dále se zavázala na základě žádosti žalovaného vyhodnotit možnost poskytnutí povoleného přečerpání účtu (čl. IV.).5. Z předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žalobkyni požádal o úvěr do výše úvěrového limitu , částka, a povolení přečerpání běžného účtu č. , č. účtu, .6. Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání na jeho bankovním účtu č. , č. účtu, do výše úvěrového limitu , částka, . Smluvní stany si dohodly, že nevrátí-li žalovaný čerpané peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, je povinen zaplatit úrok ve výši 21,57 % z dlužné částky a sjednaný úrok z prodlení ve výši 7,05 % z částek, které je povinen zaplatit z peněžitých závazků ze smlouvy a které nebyly zaplaceny v dohodnutých termínech jejich splatnosti.7. Z obchodních podmínek pro povolené přečerpání účtu soud mimo jiné zjistil, že v bodu 8 písm. f) je uvedeno, že klient se zavazuje po dobu trvání úvěrového vztahu splatit vyčerpanou částku úvěru nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, nejpozději do 6ti měsíců po posledním splacen. V bodu 8 písm.h) se zavazuje klient hradit poplatky za služby poskytované bankou v souvislosti s vedením účtu, ke kterému je povolené přečerpání poskytnuto.8. Z historie úvěrové účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku , částka, a byla zjištěna výše dlužné jistiny, úroku, poplatků.9. Žalobkyně opakovaně žalovaného informovala, že je v prodlení se splácením úvěru a vyzývala k úhradě dluhu, naposledy dne , datum, .10. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni , datum, a současně žalovaného vyzvala k uhrazení částky , částka, .11. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, . Odeslání písemnosti je doloženo podacím lístkem.12. Z lustrace v registru SOLUS soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz na příslušnou evidenci s výsledkem, že u žalovaného není evidován dluh.13. Z informace z , právnická osoba, soud zjistil, že před uzavřením smlouvy měl žalovaný uzavřeno celkem pět smluv v celkovém objemu , částka, se splácení částky , částka, měsíčně.14. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně otevřela a vedla pro žalovaného účet, prostřednictvím něhož čerpal sjednaný úvěr ve výši , částka, , avšak půjčené peněžní prostředky v dohodnuté době nevrátil a neučinil tak ani poté, kdy byl žalobkyní upomenut. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného.15. Dle ust. § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1. 2014 tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.16. Podle § 3077 odst. 1 o.z. účet se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.17. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoníku (dále jen „obchodního zákoníku“) smlouvu o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.18. Podle § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou – li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru.19. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.20. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.22. Podle § 502 odst.1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.23. Podle § § 503 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky.24. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.25. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.26. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jina