34 C 289/2023-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] domáhal vyloučení sedací soupravy šedé barvy z výkonu rozhodnutí, který byl nařízen usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. [číslo jednací] k vydobytí pohledávky za [jméno] [příjmení] [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobu odůvodnil tím, soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno] zahrnul do soupisu movitých věcí, v exekuční věci povinných [jméno] [příjmení] [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození] vedené pod sp.zn. [spisová značka], i sedací soupravu šedé barvy, která je v jeho vlastnictví. Dne [datum] podal soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí uvedené věci ze soupisu movitých věcí. Soudní exekutor usnesením ze dne 29. 8. 2023, č. j. [číslo jednací] tento návrh zamítl. 2. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že soudnímu exekutorovi zaslala souhlas s vyškrtnutím uvedené movité věci ze soupisu. Exekutor při soupisu věcí postupoval zcela nezávisle na žalované a žalobce nevyužil možnosti prokázat své vlastnické právo přímo žalované. Tím žalobce zapříčinil podání žaloby. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se dostavil žalobce. Žalovaná se z jednání omluvila, o odročení nepožádala. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do [datum] sedací soupravu šedé barvy, kterou zakoupil dne [datum]. 5. Ze souhlasu oprávněného s vyjmutím věci ze soupisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako oprávněná v exekuční věci povinných [jméno] [příjmení] [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození] vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], pod sp.zn. [spisová značka], souhlasila s vyjmutím sedací soupravy šedé barvy ze soupisu movitých věcí. 6. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], ze dne 27. 11. 2023 č. j. [číslo jednací] v exekuční věci žalované jako oprávněné a povinných [jméno] [příjmení] [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození] byla ze soupisu movitých věcí vyškrtnuta sedací souprava s odůvodněním, že soudní exekutor obdržel dodatečný souhlas oprávněné s vyškrtnutím uvedené věci ze soupisu. Dále z odůvodnění vyplývá, že soudní exekutor nevyhověl návrhu žalobce ze dne [datum] o vyškrtnutí sedací soupravy ze soupisu movitých věcí. 7. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Soudní exekutor nevyhověl návrhu žalobce ze dne [datum] o vyškrtnutí sedací soupravy ze soupisu movitých věcí. Sedací souprava šedé barvy zahrnuta do soupisu movitých věcí soudním exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], v exekuční věci žalované jako oprávněné a povinných [jméno] [příjmení] [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození], byla ze soupisu movitých věcí vyškrtnuta po podání žaloby na návrh žalované. 8. Podle § 267 o. s. ř., právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 9. Podle § 68 odst. 1 věty první, odst. 3 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. 10. Pokud jde o právní hodnocení věci, tak zde soud postupoval dle § 267 o. s. ř. Ve smyslu uvedeného ustanovení bylo úkolem tohoto řízení dosáhnout zjištění, zda žalobce je anebo není osobou rozdílnou od povinného či oprávněného, jakož i zda je anebo není vlastníkem věcí, které byly postiženy výkonem rozhodnutí (exekucí). Na základě učiněných skutkových zjištění soud uzavřel, že obě uvedené podmínky jsou naplněny. Žalobce není účastníkem exekučního řízení, ve kterém byla postižena označená movitá věc, přičemž je současně prokázanou skutečností, že žalobce byl a stále je vlastníkem označené movité věci. Sama existence takového vlastnického práva brání, aby majetek osoby odlišené od povinného, mohl být postižen výkonem rozhodnutí (exekucí). Žalobce, jakožto osoba odlišná od účastníků exekučního řízení, je proto oprávněna domáhat se ochrany proti zásahu do svých vlastnických práv (§ 1011, 1099, 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 11. Soud žalobu zamítl, neboť nárok žalobce byl již uspokojen rozhodnutím exekutora o vyškrtnutí sedací soupravy ze soupisu movitých věcí. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobce měl možnost reagovat na rozhodnutí exekutora o vyškrtnutí věci ze soupisu zpětvzetím žaloby, což neučinil, a proto soud pokračoval v řízení až do meritorního rozhodnutí věci. V takovém případě soud rozhoduje podle výsledku řízení, resp. dle míry úspěchu či neúspěchu ve věci. Žalovaná tak byla v řízení zcela úspěšná, a má tak v obecné rovině podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Na druhé straně žalobce mohl vzít žalobu zpět, a zavinění na zastavení řízení by v takovém případě nebylo na jeho straně, neboť se jednalo o důvodně podanou žalobu, když žalobce se pokusil dosáhnout vyloučení věci nejprve návrhem exekutorovi na vyškrtnutí movité věci, ten jej však zamítl a žalovaná reagovala v exekuci až na podanou vylučovací žalobu (§ 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn . ÚS 546/06). Pakliže by žalobce oslovil žalovanou jakožto oprávněnou v exekučním řízení před podáním žaloby, pak s ohledem na jednání žalované v návaznosti na skutkový stav věci, lze předpokládat, že žalovaná by v rámci exekučního řízení učinila procesní kroky vedoucí k zastavení exekuce (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 292/2007). Žalobce náhradu nákladů řízení odmítl a žalovaná náklady řízení požadovala. Nadepsaný soud tak má za to, že nepřiznání náhrady nákladů řízení ani jednomu z účastníků v dané věci je vztažmo ke skutkovým okolnostem spravedlivým řešením.