36 C 125/2024-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu zaplacení částky 29 417 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 2. 2023 spolu právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla společnost , právnická osoba, žalované finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč. Úvěr měl být spolu s úroky a poplatky splacen do 19. 3. 2023. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podáním doručeným soudu dne 13. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu co do částky 5 850 Kč na kapitalizovaném úroku a částky 4 200 Kč na smluvní pokutě zpět. S ohledem na uvedené soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. částečně zastavil (výrok I.).4. Ze smlouvy o úvěru ze dne ze dne 17. 2. 2023. Společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč, přičemž finanční prostředky byly poskytnuty žalované bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se částku 25 000 Kč spolu s úrokem zavázala poskytovateli úvěru vrátit do 30 dnů.5. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne , datum, , vč. přílohy, q společného prohlášení smluvních stran ze dne , datum, a potvrzení o provedené transakce, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní a jejím předmětem bylo postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, , vč. pohledávky za žalovanou.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , Anonymizováno, , vč. podacího archu, soud zjistil, že jím společnost , právnická osoba, oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni coby postupníka.7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud ničeho nezjistil.8. Z předžalobní upomínky ze dne ze dne , datum, , včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, a to nejpozději do 12. 1. 2024.9. Z výpisu z účtu ze dne , datum, soud zjistil, že na účet žalobkyně byla připsána částka 0,11 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované.10. Z výpisu z účtu ze dne , datum, (odchozí platba) soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka 25 000 Kč.11. Z výzvy přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že jím žalobkyně měla vyzvat žalovanou k úhradě k dluhu; k výzvě nebyl přiložen doklad o odeslání.12. Z kopie občanského průkazu č. , č. OP, soud zjistil, že tento byl vydán dne , datum, na jméno žalované a jeho platnost byla do , datum, .13. Z obchodních podmínek předchůdce žalobkyně soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy.14. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr do 30 dnů. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas a dostala se tak s placením splátek do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě, prvně prokazatelně předžalobní upomínkou.15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) ve znění od 29. 5. 2022.16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 z. s. ú. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by ona (resp. její právní předchůdce) jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalované. Protože tak žalobkyně nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované, je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.), k této neplatnosti přihlíží soud sám i bez návrhu.26. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 25 000 Kč (tj. skutečně čerpaná částka úvěru ve výši) s příslušenstvím (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.27. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok III.). Pokud jde o částku 217 Kč, žalobkyní označovanou za „náklady spojené s uplatněním pohledávky“, již ze samotné podrobnější specifikace této částky je zřejmé, že se nejedná o individuální náklady žalobkyně spojené s vymáháním této konkrétní pohledávky ve smyslu ust. § 513 o. z., ale o fixní náklady žalobkyně spojené přímo s jejím podnikáním. Náklady na podnikání žalobkyně nelze přenášet na žalovanou.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 869,15 Kč, přičemž tato částka představuje 33,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,53 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,47 %; přičemž soud při výpočtu zohlednil veškeré žalobou uplatněné nároky, vč. příslušenství, obdobně např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08, které pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 30. 1. 2023). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 177 Kč a nákladů zastoupení advokáte