37 C 208/2024-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Žalobkyně nárok odvozuje ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , kterou uzavřela společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), s žalovanou dne , datum, . Na základě této smlouvy společnost , Anonymizováno, žalované zapůjčila částku , částka, s tím, že žalovaná měla společnosti , Anonymizováno, vrátit v , Anonymizováno, týdenních splátkách celkem , částka, . Žalovaná na svůj dluh částečně plnila, zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od společnosti , Anonymizováno, .2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.3. Soud ve věci konal ústní jednání dne , datum, , na které byly účastníci řádně předvoláni. Za žalobkyni byl přítomen její zástupce, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala vrátit společnosti , Anonymizováno, v 52 týdenních splátkách po , částka, . Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala společnosti , Anonymizováno, zaplatit činila , částka, a byla tvořená úvěrem ve výši , částka, , pojistným ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, složeným z úroku ve výši , částka, , odměny za zpracování ve výši , částka, a odměny za rozšířenou doplňkovou službu , Anonymizováno, výši , částka, . Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku zápůjčky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce a činila 44 % ročně.5. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou.6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, (dále jen „zákaznická karta“) soud zjistil, že v ní jsou uvedeny identifikační údaje žalované, jež bydlela jako , Anonymizováno, , byla , Anonymizováno, , dosažené vzdělání měla středoškolské s maturitou, nebyla majitelkou vozu, vydělávala si jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr, její průměrný měsíční čistý příjem byl ve výši , částka, a odhadované měsíční výdaje byly ve výši , částka, . Žalovaná měla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje byly ověřeny podle výpisů z účtu za , Anonymizováno, . Účelem sjednání úvěru byly běžné výdaje domácnosti. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala.7. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaná uhradila celkem částku , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z její přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky společnosti , Anonymizováno, za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo společností , Anonymizováno, oznámeno postoupení sporné pohledávky ve výši , částka, na žalobkyni, když jí bylo dne , datum, odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku.9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky. Odeslána byla , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.10. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:11. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce převzala od společnosti , Anonymizováno, v hotovosti částku , částka, , za což se zavázala vrátit společnosti , Anonymizováno, částku , částka, , která byla tvořená úvěrem ve výši , částka, , pojistným ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, složeným z úroku ve výši , částka, , odměny za zpracování ve výši , částka, a odměny za rozšířenou doplňkovou službu , Anonymizováno, ve výši , částka, . Částku se žalovaná zavázala vrátit společnosti , Anonymizováno, v 52 týdenních splátkách po , částka, . Společnost , Anonymizováno, před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty zjistila, že žalovaná bydlela jako , Anonymizováno, , byla , Anonymizováno, , dosažené vzdělání měla středoškolské s maturitou, nebyla majitelkou vozu, vydělávala si jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr, její průměrný měsíční čistý příjem byl ve výši , částka, a odhadované měsíční výdaje byly ve výši , částka, . Žalovaná měla kreditní kartu, neměla zápůjčku u jiné společnosti a měla bankovní účet. Údaje měly být ověřeny podle výpisů z účtu za , Anonymizováno, . Účelem sjednání úvěru byly běžné výdaje domácnosti. Zákaznickou kartu žalovaná podepsala. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku uhradila částku , částka, . Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.14. Protože společnost , Anonymizováno, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila spornou pohledávku dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.15. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.16. Soud učinil závěr, že mezi společností , Anonymizováno, , jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., a je tedy nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „ZSÚ“). Zároveň s tím pak byla sjednána inominátní smlouva o přistoupení k pojištění splácet poskytnutý úvěr ve smyslu § 1746 a násl. o. z.17. Společnost , Anonymizováno, tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaná zápůjčka ve výši , částka, . Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.18. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci společnost , Anonymizováno, nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně sice uvedla, že společnost , Anonymizováno, zkoumala příjmy a výdaje žalované, a to na základě jí poskytnutých informací, které si následně ověřila, což mělo být zaneseno v zákaznické kartě. Soud však musí konstatovat, že z předložených listin se podává, že společnost , Anonymizováno, ani neověřila tvrzení žalované ve vztahu k jejím příjmům a výdajům. Ze zákaznické karty pouze vyplývá, že příjmy žalované měly být ověřeny na základě výpisů z jejího účtu, ovšem tyto nebyla žalobkyně schopna doložit. Bez ohledu na uvedené, soud dále uvádí, že společnost , Anonymizováno, se již vůbec nezajímala o tvrzené výdaje žalované. Navíc tvrzené odhadované výdaje ve výši , částka, měsíčně působí velice podezřele, když si lze stěží představit, že by žalovaná (, Anonymizováno, ), jež bydlela v nájmu, byla schopna žít pouze za částku , částka, měsíčně. Bylo přitom na společnosti , Anonymizováno, , aby se doložením výdajů žalované skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit její schopnost poskytnutou zápůjčku splatit. To však společnost , Anonymizováno, neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalované, která si ani neověřila. Společnost , Anonymizováno, sice získala určité dílčí informace o žalované, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalované bez jakéhokoliv kritického zkoumání. Je přitom n