70 C 176/2023-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 21. 12. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl notářem jako soudním komisařem v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, vydán „majetek nepatrné hodnoty“ žalované jakožto vypravitelce pohřbu. Žalobce uvedl, že zůstavitelka byla členkou žalobce (bytového družstva) a s jejím družstevním podílem se pojilo právo nájmu družstevního bytu; družstevní podíl zůstavitelky však soudní komisař v odkazovaném usnesení č. j. , spisová značka, zahrnul do souboru „majetku nepatrné hodnoty“ a jako takový jej i vydal žalované. Žalobce dovozuje, že jelikož žalované byl vydán družstevní podíl na žalobci s právem nájmu bytu, a žalovaná se tak stala vlastníkem předmětného družstevního podílu, stala se žalovaná taktéž dlužníkem pohledávek žalobce na zaplacení plateb spojených se správou domu, v němž se pronajímaný družstevní byt nachází. Tyto pohledávky specifikoval žalobce tak, že po dni úmrtí zůstavitelky (, datum, ) nebyl žalobci nikým hrazen měsíční předpis, kdy ke dni , datum, je evidován dluh ve výši , částka, . Žalovaná se v předmětném družstevním bytě (bytová jednotka č. , hodnota, o velikosti 0+1 na adrese , adresa, ), zdržuje a žije zde od , datum, . Předmětem žaloby však žalobce činí toliko pohledávky, které vznikly za rok 2020 a 2021 vč. příslušenství (úroku z prodlení v zákonné výši), kdy za rok 2020 mělo být uhrazeno , částka, a z rok 2021 pak , částka, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 11. 4. 2024, v němž vyjádřila nesouhlas s žalobním nárokem, neboť se nepovažuje za pasivně věcně legitimovanou. Poukázala na § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v rozhodném znění (dále jen „z. ř. s.“), tedy že v důsledku zastavení dědického řízení po shora označené zůstavitelce a vydání majetku nepatrné hodnoty žalované jako vypravitelce pohřbu nemohlo dojít k přechodu dluhů zůstavitelky na žalovanou, když žalovaná nebyla dědičkou zůstavitelky. Zůstavitelka nabyla majetek (vč. družstevního podílu s právem nájmu bytu) až ke dni , datum, , v důsledku právní moci usnesení č. j. , spisová značka, , a ani proto nemůže být odpovědná za případné dluhy vzniklé v souvislosti s nájemním družstevním bytem před uvedeným datem.3. Dne 13. 5. 2024 proběhlo za přítomnosti účastníků jednání ve věci samé. Po stránce skutkové soud zamítl veškeré žalobcovy důkazní návrhy (žalovaná žádné důkazní návrhy neučinila), když k posouzení důvodnosti žaloby postačoval soudu skutkový základ věci, jež účastníci k dotazu soudu učinili při jednání nesporným a soud z něj vycházel; důkazní návrhy tak při jednání soud zamítl dílem pro nadbytečnost, dílem proto, že nesměřovaly k prokázání rozhodných skutečností. Mezi stranami tak nebylo sporné (a soud tak v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, vzal jejich shodná tvrzení za svá skutková zjištění), že žalovaná ke dni , datum, nabyla družstevní podíl na žalobci - Oblastním stavebním bytovém družstvu , adresa, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , spojený s právem nájmu družstevního bytu (bytové jednotky č. , hodnota, o velikosti 0+1 v domě na adrese , adresa, ), a to na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s tím, že družstevní podíl jí byl vydán jako vypravitelce pohřbu a jako majetek nepatrné hodnoty v souvislosti se zastavením pozůstalostního řízení po , jméno FO, (nar. , datum, , zemřelé , datum, ). Toto zjištění je současně i závěrem soudu o skutkovém stavu věci. Soud poznamenává, že rovněž vyšel z žalobního tvrzení, podle něhož se žalovaná v předmětném družstevním bytě zdržuje a žije tam od 1. 1. 2022.4. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících zákonných ustanovení.5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 téhož zákona závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.6. Podle § 736 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami. Podle § 737 odst. 1 téhož zákona na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených.7. Podle § 744 zákona o obchodních korporacích (ve znění účinném od , datum, je následující text začleněn do odst. 1 uvedeného ustanovení) členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů. Podle § 741 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 1. 7. 2020) není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. Ve znění účinném do 30. 6. 2020 posledně citované ustanovení znělo není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru.8. Podle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 154 odst. 1 z. ř. s. zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.11. Podle § 1475 odst. 3 o. z. komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Podle § 1476 o. z. dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Podle § 1479 věty první o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Podle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. Podle § 1701 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.12. Soud shledal žalobu nedůvodnou, a to z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalované.13. Žalobce uplatnil žalobou domnělé pohledávky, o nichž má za to, že mu vznikly v průběhu let 2020 a 2021, a které mají mít základ jednak v právu na zaplacení záloh na služby spojené s užíváním nájemního (přesněji družstevního) bytu, resp. po vyúčtování služeb na zaplacení nedoplatku za tyto vyúčtované služby, jednak v právu na zaplacení předepsaných úhrad na pokrytí nákladů na provoz a správu družstevního bytu/domu. Dle právního hodnocení soudu náleží v obecné rovině právo na zaplacení tohoto druhu plnění bytovému družstvu jako věřiteli primárně oproti členu družstva, který je v rozhodném období nájemcem družstevního bytu spravovaného daným družstvem. Důvodnost žaloby by tak moh