8 C 37/2024-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní prostřednictvím internetových stránek www.rerum.cz uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně půjčila a poskytla žalované částku dle přiloženého potvrzení o platbě na bankovní účet žalované, ze kterého byla provedena ověřovací platba. Úvěr byl poskytnut „na dobu neurčitou“ s tím, že žalovaná měla každý měsíc platit úrok 40 % měsíčně z jistiny úvěru, a to vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení, byla opakovaně upomínána a v poslední upomínce byl úvěr „zesplatněn“ ke dni , datum, . Žalobou uplatněná pohledávka se skládá s částky 12 000 Kč (jistina), 4 800 Kč (kapitalizovaný úrok za první měsíc trvání úvěru splatný ke dni , datum, ) a úrok z prodlení od , datum, . Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, především odkázala na přílohu výpisu z účtu s tím, že dále prověřila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, CRKI a BRKI, a to s negativním výsledkem. V případě, že by soud neměl smlouvu za platně uzavřenou, žádá náhradu bezdůvodného obohacení žalované.2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , ze kterého se žalobkyně omluvila, aniž by žádala odročení jednání, a žalovaná strana se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listiny žádosti o spotřebitelský úvěr č. , adresa, bylo zjištěno, že žalovaná osoba uvedla, že její příjem pochází z „mateřské/rodičovské“ ve výši , částka, měsíčně, je svobodná, má základní vzdělání, bydlí v pronajatém bytě s měsíčními výdaji , částka, .5. Z listin: výpisy z účtu , právnická osoba, za měsíce 6 - 8/2022 bylo zjištěno, že uvedený příjem doložen nebyl, když příjem od ČSSZ (pravděpodobně) nárok na podporu v mateřství končí dnem , datum, (výpis ke dni , datum, ) a dále tvořil příjem žalované („rodičovské“) od Úřadu práce v měsíci srpnu toliko cca , částka, , které ovšem mělo obsahovat 3 měsíce rodičovského příspěvku (5-7/2022), přídavek na dítě a porodné k 5/2022.6. Z listin smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , adresa, a potvrzení o platbě 1 Kč ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci sepsali na dálku smlouvu o poskytnutí o spotřebitelském úvěru prostřednictvím elektronické komunikace, jako úvěru neúčelovém revolvingovém uzavřeným na dobu neurčitou (dále jen smlouva). Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a to ke dni , datum, . Žalovaná se proti tomu zavázala zaplatit každý měsíc 40 % úrok měsíčně vždy k 15. dni v měsíci z poskytnuté částky. Jistinu může splácet kdykoli v době trvání smlouvy a příp. znovu žádat další úvěr vždy do výše úvěrového rámce.7. Z listiny potvrzení o provedení transakce dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši , částka, .8. Z listiny zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně (oznámila zesplatnění úvěru ke dni , datum, a) vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 35 802 Kč do 3 dnů od doručení této výzvy.9. Z listin výzvy k úhradě zástupce z řad advokátů ze dne , datum, , a podacího lístku ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby ji celou dlužnou částku uhradila do 3 dnů a odeslala výzvu žalované dne , datum, .10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Účastníci sepsali prostředky na dálku dne , datum, smlouvu o poskytnutí o spotřebitelském úvěru prostřednictvím elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém revolvingovém uzavřeným na dobu neurčitou. Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč do , datum, . Žalovaná měla dle smlouvy splatit každý měsíc úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky, a to ke každému 15. dni v měsíci, a jistinu úvěru splatit kdykoli, příp. kdokoli znovu požádat o další úvěr, vždy do maximální výše úvěrového rámce. u ve výši 49 % ročně), (až do dne , datum, ). Ohledně úvěruschopnosti sdělila žalovaná žalobkyni v žádosti o poskytnutí úvěru, že má příjem z „mateřské/rodičovské“ ve výši , částka, měsíčně, je svobodná, má základní vzdělání, bydlí v pronajatém bytě s měsíčními výdaji , částka, . Takový příjem ovšem nevyplývá z předložených výpisů z účtů žalované za měsíce 6 - 8/2022, když bylo zjištěno, že příjem od ČSSZ (pravděpodobně) nárok na podporu v mateřství končí dnem , datum, (výpis ke dni , datum, ) a dále tvořil příjem žalované („rodičovské“) od Úřadu práce v měsíci srpnu toliko cca , částka, , které ovšem mělo obsahovat 3 měsíce rodičovského příspěvku (5-7/2022), přídavek na dítě a porodné k 5/2022. Žalobkyně vyplatila žalované osobě částku ve výši celkem 12 000 Kč (srov. shora). Žalovaná osoba neuhradila ničeho a žalobkyně ji oznámila, že zesplatnila úvěr a vyzvala jí, aby zaplatila částku přesahující 35 000 Kč (k čemuž ovšem nebylo doloženo, že výzva byla odeslána), a následně byla žalovaná vyzvána zástupce žalobkyně z řad advokátů výzvou ze dne , datum, , aby ji celou dlužnou částku uhradila do 3 dnů a odeslala výzvu žalované dne , datum, .11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Dle názoru soudu ovšem v daném případě žalobkyně neprokázala, že bylo postupováno s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované osoby splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaná žalobkyni sdělila, že má příjmy ve výši , částka, měsíčně z „mateřská/rodičovská“ a výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně k tomu odkázala především na přiložené výpisy z účtu, nicméně tyto sdělený příjem žalované nedokládají. Naopak z nich vyplývá, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství žalované skončil ke dni , datum, (výpis za 9/2022) již předložen nebyl, a dále bylo v srpnu 2022 vyplaceno Úřadem práce jednorázově více dávek v celkové výši , částka, , z nichž min. , částka, bylo jednorázové porodné za druhé dítě, a dále 3 měsíce rodičovského příspěvku a přídavků na dítě v celkové výši , částka, . Žádné jiné příjmy se z předložených důkazů neprokazují, přičemž soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, resp. důkazů před prvním jednáním ve věci, ovšem žalobkyně na tuto výzvu nereagovala, a z prvního jednání ve věci se omluvila, a proto jí nebylo možné ani poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. Soud se proto dále okolnostmi kontroly úvěruschopnosti žalobkyní nezabýval, natož dalšími sjednanými závazky dle žalobního návrhu. Ověření tvrzeného příjmu a výdajů žadatele o spotřebitelský úvěr je bazálním minimem, které je možné a nezbytné po poskytovateli spotřebitelského úvěru požadovat v procesu tzv. ověření úvěruschopnosti (§ 86 ZSÚ). Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen či naopak nedosazen nijak nepodložený příjem či (ne)zjištěné výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr.12. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o