14 C 263/2025-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 680 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný ve dnech , datum, (2x), , datum, , , datum, (2x), , datum, , , datum, , , datum, a , datum, cestoval vozidlem městské hromadné dopravy provozované , právnická osoba, ., bez platného jízdního dokladu. Proto mu vznikla povinnosti zaplatit za každou jízdu jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky postoupeny žalobkyni. Žalovaný nic neuhradil. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužných částek s úrokem z prodlení vždy od 16. dne po provedení kontroly.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Z devíti zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný ve dnech , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin a , datum, v , čas, hodin cestoval na linkách hromadné dopravy provozované společností , právnická osoba, , a při přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem. Pokaždé mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.6. Z tarifu jízdného , právnická osoba, ., účinného od , datum, , bylo zjištěno, že v tomto byla stanovena cena základního jízdného ve výši 20 Kč.7. Ze smluvních přepravních podmínek , právnická osoba, , účinných od , datum, , bylo zjištěno, že v těchto byla stanovena přirážka k jízdnému za nepředložení platného jízdního dokladu při přepravní kontrole na 1 500 Kč a byla splatná bezodkladně po provedení přepravní kontroly.8. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto postoupila společnost , právnická osoba, ., žalobkyni pohledávky za cestujícími z titulu neuhrazeného základného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému. Pohledávky byly specifikované v příloze č. , hodnota, smlouvy. Z této přílohy bylo zjištěno, že jsou tam uvedeny všechny výše uvedené pohledávky za žalovaným, tj. pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky za jízdy v uvedených dnech.9. Z oznámení o postoupení pohledávky bez uvedeného data bylo zjištěno, že tímto oznámila společnost , právnická osoba, ., žalovanému postoupení všech uvedených pohledávek žalobkyni.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek.11. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.12. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do , datum, , je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném do , datum, , v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.13. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je dle výše citovaných zákonných ustanovení povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách a tarifu dopravce. Jízdné a přirážka byly splatné na výzvu dle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), bezodkladně po provedení přepravní kontroly. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen platit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok od pozdějšího data, vždy od 16. dne od provedení přepravní kontroly. Předmětné pohledávky byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z., přičemž dle § 1880 odst. 1 o. z. společně s pohledávkou nabyla i její příslušenství (úrok z prodlení). Žaloba je tedy v celém rozsahu důvodná, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonnými úroky z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, žalované částky a vyplněním dat a částek (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 14 C 150/2021, 30 C 225/2025), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve znění účinném k datu úkonu právní služby (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby učiněné v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměna za 1 úkon právní služby učiněný v roce 2025 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve výši 400 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. celkem odměna 1 000 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., resp. odst. 6 písm. a) a. t., tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 273 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 373 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.