22 C 227/2025-58 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 9. 7. 2025 domáhala rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne 30. 8. 2014 před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Uvedla, že manželství bylo po řadu let harmonické, avšak od počátku června 2024 došlo k postupnému a výraznému zhoršování vztahů mezi manžely, když se podle jejích tvrzení začalo v jejím chování projevovat trauma z dětství, což se nepříznivě odrazilo zejména v intimní oblasti, a mezi manžely se začaly množit konflikty, hádky a vzájemná nevstřícnost. Podle manželky tak došlo k hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu manželství, pročež má za to, že nelze očekávat obnovení funkčního soužití. Manžel s rozvodem nesouhlasil a oba účastníci nadále žijí se svými nezletilými dětmi ve společné domácnosti.2. Manžel ve svém písemném vyjádření ze dne 6. 8. 2025, doplněném podáním ze dne 3. 9. 2025 a potvrzeném při jednání, s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil, protože podle jeho názoru manželství není natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, aby nebylo možné očekávat obnovení společného soužití. Uváděl, že manželské soužití bylo dosud bezkonfliktní a harmonické, že se manželé vždy uměli dohodnout a že současné problémy vyplývají především ze zdravotního stavu manželky, která trpí závažným psychickým onemocněním, byla opakovaně hospitalizována a projevují se u ní nestabilní nálady. Podle manžela žijí účastníci stále ve společné domácnosti, vzájemně pečují o nezletilé děti a v případě manželčiných obtíží mu s péčí pomáhají jeho rodiče; oproti tomu považuje bydlení a prostředí, které má k dispozici manželka, za nestabilní a nevhodné. Manžel zdůraznil, že případný rozvod by mohl negativně ovlivnit psychický stav dětí, jejich emocionální stabilitu a dosavadní rodinný režim. K rozvodu tedy nesouhlasně navrhl, aby soud návrh zamítl, popřípadě aby – pokud by bylo rozvodu přesto vyhověno – byly nezletilé děti svěřeny do jeho výlučné péče, s pravidelným stykem matky, a subsidiárně žádal zvážení znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie k posouzení schopnosti matky řádně o děti pečovat.3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků , Jméno manžela, a , jméno FO, rozená , rodné přijmení, bylo uzavřeno dne 30. 8. 2014 v , Anonymizováno, , v římskokatolickém kostele Nanebevzetí , jméno FO, . Z potvrzení o provedené lustraci v informačních systémech veřejné správy ve vztahu k manželce , jméno FO, soud zjistil, že je státní občankou Slovenské republiky, narozena , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , rodinného stavu vdaná od 30. 8. 2014, a že má evidovaný trvalý pobyt na adrese , adresa, ; z téhož potvrzení soud ověřil, že účastníkům se narodily nezletilé dcery , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, . Z potvrzení o provedené lustraci ve vztahu k manželovi , Jméno manžela, soud zjistil, že je státním občanem Slovenské republiky, narodil se dne , Datum narození manžela, , rodinného stavu ženatý od 30. 8. 2014, a že jeho evidovaný trvalý pobyt je shodně na adrese , adresa, ; z této lustrace soud opětovně ověřil údaj o tom, že manželé jsou rodiči nezletilých dcer , jméno FO, a , jméno FO, .4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 5. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že nezletilé děti účastníků, , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, , byly pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do společné péče obou rodičů, přičemž soud schválil dohodu rodičů, podle níž žádnému z účastníků nebylo stanoveno výživné a rodiče se zavázali hradit potřeby nezletilých podle toho, kdo bude mít děti aktuálně ve své péči, s tím, že mimořádné výdaje budou rodiče hradit společně. Z rozsudku současně vyplývá, že soud neshledal potřebu podrobněji upravovat styk rodičů s dětmi, neboť rodiče jsou schopni vzájemné dohody a péče probíhá střídavě dle potřeb dětí a možností rodičů. Rozsudek nabyl právní moci poté, co se účastníci po jeho vyhlášení vzdali práva na odvolání. Dle zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí jsou nezletilé zdravé, navštěvují školská a zájmová zařízení odpovídající věku a rodiče při jednání před OSPOD projevili shodnou vůli ke společné péči.5. Z předložené zprávy školského poradenského zařízení (PPP , adresa, ) ze dne 3. 9. 2024 soud zjistil, že nezletilá , jméno FO, , nar. , datum, , žákyně 2. ročníku ZŠ Karmel, byla vyšetřena pro obtíže ve školním prostředí, především v oblasti pozornosti, pracovního tempa a percepčně-motorických funkcí. U nezletilé byl stanoven stupeň podpůrných opatření PO 2, doporučeno vzdělávání bez IVP, avšak s posílenou podporou při výuce (multisenzoriální přístup, vizuální opory, častější zpětná vazba, respektování pomalejšího pracovního tempa, strukturované zadávání úkolů). Zpráva dále konstatuje zvýšenou citlivost dítěte a opakované potíže se soustředěním, které mohou být ovlivněny také situací v rodině. Doporučení bylo rodičem (matkou) převzato dne 19. 9. 2024. Zpráva neobsahuje skutečnosti přímo významné pro právní otázku rozvratu manželství, nicméně dokládá školní a psychologickou situaci starší nezletilé, která může být nepříznivě ovlivněna napjatým rodinným prostředím a změnami v rodinném režimu.6. Z předložené zprávy třídní učitelky nezletilé , jméno FO, soud zjistil, že nezletilá je hodná a snaživá žákyně, u níž se však ke konci školního roku projevila zvýšená citlivost a psychická zátěž. Vnímá různé podněty výrazně intenzivněji, některé situace ji dokáží rozrušit a opakovaně ve třídě plakala. Tyto projevy byly dle školy v souladu s rodinnou situací nezletilé a odpovídají její zvýšené citlivosti. Na doporučení odborníků je pro ni vhodná práce zaměřená na posílení psychické odolnosti. V oblasti učení se i nadále projevuje potřeba větší podpory a motivace, byť letošní rok může využívat pomoc asistentky pedagoga přidělené její spolužačce.7. Z předložených obrázků zřejmě nezletilé dcery manželů soud pouze stručně konstatuje, že tyto kresby zachycují jednoduché postavičky rodiny a emotivní symboly, přičemž doprovodné dětské komentáře či mimoverbální projevy naznačují určitou emoční nejistotu spojenou se změnami v rodinné situaci. Obsah kreseb není ve vztahu k rozvodovému řízení důkazem o konkrétních skutečnostech mezi manžely, nicméně ilustruje, že nezletilá vnímá probíhající rozpad rodiny a reaguje na něj prostředky odpovídající jejímu věku.8. Z předložené lékařské dokumentace manželky soud zjistil, že manželka byla opakovaně hospitalizována pro psychiatrické obtíže, zejména pro projevy spojené se schizofrenním či schizoafektivním spektrem, depresivními stavy, emoční labilitou a úzkostmi, přičemž byla přijímána po doporučení ambulantních lékařů i v rámci akutních dekompenzací. Léčba probíhala formou farmakoterapie, v jednom případě doplněné o sérii ECT. V propouštěcích zprávách je opakovaně uváděno zlepšení stavu při hospitalizaci, stabilizace, doporučení pravidelné ambulantní péče u psychiatra a pokračování v nastavené medikaci, jakož i zvýšený dohled a dodržování doporučeného režimu. Hospitalizace probíhaly převážně v závěru roku 2024 a na začátku roku 2025, přičemž v době propuštění byla manželka vždy orientovaná, spolupracující a schopná pokračovat v ambulantní léčbě. Tyto listiny osvědčují, že manželka se dlouhodobě léčí s chronickým psychiatrickým onemocněním, které vyžaduje soustavnou odbornou péči, avšak neobsahují žádný údaj o tom, že by v době řízení nebyla schopna běžného fungování či výkonu rodičovských povinností při zajištění lékařského dohledu a stabilizované léčby.9. Účastnickým výslechem manželky soud zjistil, že manželství účastníků bylo po uzavření v roce 2014 určitou dobu funkční, konfliktům byli schopni čelit komunikací, avšak přibližně od roku 2024 došlo podle manželky k zásadní změně v jejím vnímání manželství i vztahu k manželovi. V této době začala v souvislosti s psychoterapií intenzivně zpracovávat traumata z dětství i z partnerských vztahů a dospěla k poznání, že manžela již necítí jako partnera, nýbrž spíše jako „kamaráda“, a že není schopna se k němu intimně přiblížit. Uvedla, že intimní život mezi účastníky fakticky neprobíhal již od roku 2024, případně o něco dříve. V rámci terapie se jí podle jejích slov „vybavila“ zkušenost, kterou označila za znásilnění ze strany tehdejšího partnera, nynějšího manžela, z doby jejích vysokoškolských studií; tuto událost, spolu s dřívějším traumatem z dětství, považuje za „časovanou bombu“, která vedla k jejímu rozhodnutí manželství ukončit. Popsala, že v důsledku soužití v domácnosti trpěla paranoidními a psychotickými stavy, migrénami a zažívacími obtížemi, které po jejím odstěhování ze společné domácnosti zcela odezněly, z čehož dovozuje, že šlo o obtíže psychosomatického původu vyvolané psychickým stresem v manželství. Manželka dále uvedla, že se s manželem dlouhodobě neshoduje v „základních životních situacích“ a ve způsobu fungování rodiny, zejména v organizaci péče o nezletilé děti. Manže