22 C 294/2025-16 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 3. 6. 2025 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 111 658,76 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok představuje dle tvrzení žalobkyně náhradu škody vzniklé v důsledku neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , v období od 7. 10. 2024 (ukončení smlouvy o dodávce elektrické energie) do 8. 1. 2025 (zjištění neoprávněného odběru), který byl odhalen při kontrole provedené dne 8. 1. 2025 subjektem k tomu zmocněným žalobkyní (, právnická osoba, .). Žalobkyně tvrdí, že po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebyla dodávka v odběrném místě fyzicky přerušena z důvodu nepřístupnosti místa, přičemž žalovaná elektřinu dále odebírala bez platného smluvního vztahu. Škoda je žalobkyní vyčíslena v celkové výši 111 658,76 Kč, sestávající z částky 98 610,12 Kč za neoprávněně odebranou elektřinu a platbu za stálý příkon, stanovené dle příslušné vyhlášky a cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu na základě rozdílu stavů elektroměru, a dále z částky 13 048,64 Kč představující náklady na zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně vystavila žalované na uvedenou částku daňovým dokladem se splatností dne 11. 3. 2025, přičemž po žalované požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 12. 3. 2025 do zaplacení.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud ve věci provedl dokazování předloženými listinami, z nichž učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny č. , hodnota, ze dne 8. 1. 2025 soud zjistil, že dne 8. 1. 2025 provedli technici společnosti , právnická osoba, . kontrolu odběrného místa na adrese , adresa, , při níž byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Z protokolu dále vyplývá, že v odběrném místě nebyla ke dni kontroly uzavřena platná smlouva o dodávce elektřiny. Kontrola se týkala elektroměru č. , hodnota, , který byl při kontrole odečten a následně demontován. Jako osoba užívající odběrné místo byla označena žalovaná, a to jako zákazník.5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa soud zjistil, že smlouva na dodávku elektrické energie byla v uvedeném odběrném místě administrativně ukončena ke dni 7. 10. 2024, přičemž při ukončení smlouvy činil stav elektroměru ve vysokém tarifu 20 097 kWh a v nízkém tarifu 111 005 kWh. Při následné kontrole dne 8. 1. 2025 byl na témže elektroměru zjištěn stav ve vysokém tarifu 21 627 kWh a v nízkém tarifu 118 763 kWh. Z listiny dále vyplývá, že doba trvání neoprávněného odběru byla stanovena na 93 dní.6. Z výpočtu náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo určeno rozdílem stavů elektroměru mezi ukončením smlouvy a kontrolou. Náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu byla vypočtena dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. a příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to částkou 97 846,82 Kč, k níž byla připočtena platba za stálý příkon ve výši 763,30 Kč, tedy celkem 98 610,12 Kč včetně DPH.7. Z výpočtu a z dokladů o nákladech na zjištění neoprávněného odběru soud zjistil, že žalobci vznikly v souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru náklady na činnost externí společnosti , právnická osoba, . v celkové výši 13 048,64 Kč včetně DPH. Tyto náklady zahrnují zejména činnost techniků na místě, administrativní zpracování případu a související úkony, a dále výpočet škody za neoprávněně odebranou elektřinu byla vypočtena dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. a příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to částkou 97 846,82 Kč, k níž byla připočtena platba za stálý příkon ve výši 763,30 Kč, tedy celkem 98 610,12 Kč včetně DPH.8. Z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně, paní , jméno FO, , soud zjistil, že částka ve výši 13 048,64 Kč včetně DPH byla žalobkyní vyplacena společnosti , právnická osoba, . v souvislosti s kontrolou dne 8. 1. 2025 na odběrném místě.9. Z faktury – daňového dokladu – č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2025 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalované celkovou částku 111 658,76 Kč, sestávající z částky 98 610,12 Kč jako náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a z částky 13 048,64 Kč jako náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru, se splatností dne 11. 3. 2025.10. Z upomínky a z předžalobní výzvy ze dne 25. 3. 2025 včetně dodejky ze dne 9. 4. 2025, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě vyúčtované částky, přičemž žalovaná na tyto výzvy nereagovala a dlužnou částku neuhradila, když ničeho takového v řízení neuvedla ani neprokázala.11. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování, po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: V odběrném místě na adrese , adresa, , užívaném žalovanou jako zákazníkem (viz protokol o neoprávněném odběru elektřiny), byla ke dni 7. 10. 2024 administrativně ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, přičemž dne 8. 1. 2025 byl v tomto odběrném místě při kontrole provedené techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěn neoprávněný odběr elektřiny bez platně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny. Z instalovaného elektroměru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi ukončením smlouvy a provedenou kontrolou došlo k odběru elektrické energie v rozsahu odpovídajícím rozdílu stavů elektroměru, na jehož základě byla náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovena dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. a příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu částkou 97 846,82 Kč, k níž byla připočtena platba za stálý příkon ve výši 763,30 Kč, tedy celkem 98 610,12 Kč včetně DPH (viz výpočet náhrady škody). Z provedených listin je dále zřejmé, že zjištění neoprávněného odběru provedla pro žalobce externí společnost , právnická osoba, ., přičemž žalobkyni v souvislosti s touto činností vznikly náklady ve výši 13 048,64 Kč včetně DPH, které byly této společnosti žalobkyní uhrazeny (viz čestné prohlášení a doklady o nákladech). Celková náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny tak byla určena částkou 111 658,76 Kč včetně DPH. Žalobkyně tuto částku žalované vyúčtoval fakturou – daňovým dokladem – č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2025 se splatností dne 11. 3. 2025, přičemž žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila, a to ani přes následnou upomínku a předžalobní výzvu, když ničeho takového v řízení netvrdila ani neprokázala.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Řešený právní vztah mezi účastníky pak soud posoudil jako vztah ze soukromých práv a povinností majetkové povahy, který se řídí ustanoveními občanského zákoníku (§ 1 odst. 1 a § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“), jakož i ustanovení zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů), který společně s příslušnými podzákonnými předpisy předpokládá náhradu neoprávněně odebrané elektřiny, stejně jako náhradu nákladů s tím spojených. Nárok na náhradu zákonného úroku z prodlení za prodlení se zaplacením dlužné částky je potom právně odůvodněn § 1970 o. z.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 067 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 467 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.