22 C 306/2025-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný způsobil vozidlem SEAT TOLEDO, RZ: , SPZ, , jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 11 200 Kč, když nepřizpůsobil rychlost jízdy a nebyl včas schopen zareagovat na před ním pomaleji jedoucí nákladní soupravu, kdy strhl řízení vozidla směrem doleva, s vozidlem dostal smyk a následně se roztočil přes levý jízdní pruh směrem ke středovým mobilním betonovým svodidlům, do kterých narazil levým předním rohem. Došlo k hmotné škodě na zúčastněném vozidle a mobilních betonových svodidlech. Jelikož k výše uvedenému vozidlu nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla , právnická osoba, , tj. žalobkyni, povinnost uhradit poškozenému škodu způsobenou žalovaným. Žalobkyně takto uhradila dne 9. 1. 2025 , Anonymizováno, , adresa, plnění ve výši 11 200 Kč za odstranění následků dopravní nehody na základě doloženého vyúčtování. Dle zákona tak , Jméno žalobkyně, má vůči tomu, kdo odpovídá za škodu, právo na náhradu. Přípisem ze dne 11.3.2025 a 17.4.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení náhrady a stanovila mu lhůtu k plnění do 10. 4. 2025 a 17. 5. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: z policejní zprávy o dopravní nehodě včetně fotodokumentace soud zjistil, že dne 13. 8. 2024 v čase , Anonymizováno, hodin na dálnici č. D1 u Humpolce řídil žalovaný osobní vozidlo tov. zn. SEAT TOLEDO, RZ: , SPZ, , jehož je vlastníkem a provozovatelem, jak soud též ověřil ze zprávy z evidence motorových vozidel, když žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy a nebyl včas schopen zareagovat na před ním pomaleji jedoucí nákladní soupravu, kdy strhl řízení vozidla směrem doleva, s vozidlem dostal smyk a následně se roztočil přes levý jízdní pruh směrem ke středovým mobilním betonovým svodidlům, do kterých narazil levým předním rohem. Došlo k hmotné škodě na zúčastněném vozidle a mobilních betonových svodidlech. Z údajů předkládaných při uplatnění nároků zasahujícího , Anonymizováno, , adresa, soud dále zjistil, že při popsané dopravní nehodě došlo ke škodě bez zranění osoby, a to zajištěním havarovaného vozidla a úklidem vozovky po dopravní nehodě, při celkovém času zásahu 1 hodina 12 minut a 27 sekund v ceně 11 200 Kč. Z popsaných listin dále soud zjistil, že předmětné vozidlo nemělo v době dopravní nehody uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když sice bylo předloženo potvrzení o pojištění, které však bylo ukončeno ke dni 19. 5. 2024 pro neplacení, jak soud zjistil ze zprávy pojišťovny ze dne 29. 10. 2025. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně vyplatila poškozenému , Anonymizováno, , adresa, dne 9. 1. 2025 částku 11 200 Kč, přičemž variabilní symbol platby č. , hodnota, odpovídá číslu ECUD uvedenému v údajích předkládaných při uplatnění nároků zasahujícího , Anonymizováno, , adresa, . Z předložené výzvy žalobkyně ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že , Jméno žalobkyně, vyzvala žalovaného k zaplacení regresní náhrady ve výši 11 200 Kč, a to z toho důvodu, že žalovaný dne 13. 8. 2024 způsobil při shora popsané nehodě škodu právě ve výši 11 200 Kč, přičemž k vozidlu žalovaného nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a proto jí vznikla povinnost poskytnout poškozenému plnění za způsobenou škodu a následně právo požadovat po žalovaném regresní náhradu a žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení do 10. 4. 2025; výzva byla žalovanému zaslána dle podacího lístku dne 12. 3. 2025. Z předložené výzvy žalobkyně ze dne 17. 4. 2025 pak soud zjistil, že tato je obsahově shodná s výzvou ze dne 11. 3. 2025, přičemž lhůta k zaplacení byla stanovena do 17. 5. 2025; výzva byla žalovanému zaslána dle podacího lístku dne 22. 4. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2025 pak žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, přičemž tato byla dle podacího lístku žalovanému dne 31. 5. 2025.5. Z těchto zjištění tak má soud za prokázané, když o pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů nemá důvod pochybovat, že žalovaný dne 13. 8. 2024 způsobil při řízení dopravní nehodu, jak je uvedeno výše, přičemž ke svému vozidlu, kterým nehodu způsobil, neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně uhradila poškozenému , Anonymizováno, , adresa, náhradu škody způsobené nepojištěným vozidlem ve výši 11 200 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě nejprve do 10. 4. 2025 a následně do 17. 5. 2025.6. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále jen „ZPOV“, poskytne-li Kancelář (žalobkyně) plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h) ZPOV; dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.7. Podle § 62 písm. a) ZPOV, Kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu.8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný způsobil škodu (§ 2910 o. z.) nepojištěným vozidlem a žalobkyni proto vznikla povinnost uhradit poškozenému způsobenou škodu způsobenou nepojištěným vozidlem žalovaného. Výplatou plnění pak dle § 71 odst. 1 písm. a) ZPOV vzniklo žalobkyni vůči žalovanému jako řidiči, který za škodu odpovídá a provozovateli vozidla právo na náhradu toho, co na náhradu škody plnila. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení náhrady v celkové výši 11 200 Kč a stanovila mu lhůtu k zaplacení, které žalovaný částku nezaplatil, když ničeho takového v řízení netvrdil ani neprokázal. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je povinen platit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.