29 C 444/2025-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a náhrady nákladů řízení z důvodu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností Creamfince , právnická osoba, .) uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně (resp. její právní předchůdce) půjčila a poskytla žalovanému částku ve výši , částka, . Pohledávka právního předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) přešla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, . Posléze žalovaná pohledá přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (jako postupitelem) a společností , právnická osoba, . (jako postníkem).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o platbě, výzvy k úhradě, výpisu z účtu a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, , kterou převedla na bankovní účet žalovaného, což bylo potvrzeno , právnická osoba, ., když k dotazu soudu sdělila, že na účet žalovanému byla v listopadu připsána částka ve výši , částka, . Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil (resp. hradil pouze částku ve výši , částka, ). Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši , částka, , který dosud ani přes výzvu neuhradil. Se sdělení banky dále plyne, že žalovaný byl vlastníkem bankovního účtu, na který byla částka dle smlouvy vyplacena. S ohledem na neplatnost smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěru schopnosti byl dluh posouzen jako dluh z bezdůvodného obohacení4. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného.5. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2991 odst. 1 obč.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky , částka, důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku jako dluh z bezdůvodného obohacení.7. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky.12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.