29 C 473/2025-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela (resp. její právní předchůdce společnost , právnická osoba, .) dne , datum, nájemní smlouvu v programu „, název, “, na jejímž základě byl žalované poskytnut k užívání mobilní telefon , název, . Žalovaná dluží platby za nájemné a cenu poskytnutého zboží – mobilního telefonu, které nebylo žalobkyni vráceno. Žalobkyně dlužné částky vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, na částku ve výši , částka, (neuhrazené nájemné) a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne , datum, na částku ve výši , částka, (neuhrazené nájemné) a dále byla vyúčtována zůstatková hodnota předmětu nájmu, tj. mobilního telefonu fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností , datum, na částku , částka, . Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila a žalobkyně se tak dlužné částky včetně příslušenství musela domáhat žalobou v této věci.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ničeho nenamítala.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud ve věci provedl předložené listinné důkazy, zejména nájemní smlouvu ze dne , datum, , předávací protokol, faktury, předžalobní výzvy, smlouvy o post. pohledávek a další listiny založené ve spise. Z provedeného dokazování plyne dluh žalované na nájemném ve výši , částka, , který nebyl žalobkyni uhrazen. Dluh se skládá z dluhu na nájemném (který předchůdce žalobce žalované pronajal) a dále z dluhu ve výši zůstatkové hodnoty předmětu nájmu, který nebyl předchůdci žalobce vrácen (dle smluvních podmínek čl. 7 programu , název, , který má povahu náhrady újmy na jmění). Na základě postoupení pohledávky pak nárok přešel na žalobkyni v této věci.4. Soud tedy žalobě jako důvodné zcela vyhověl.5. Podle § 2316 o.z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. Podle § 1724 odst. 1 o.z. platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.6. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od , datum, platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.