33 C 292/2025-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 277,65 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které byla žalované dočasně poskytnuta částka 50 000 Kč. Za poskytnutí úběru byl sjednán úrok ve výši 15,49 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, se účastníci dohodli na odložení splátek tak, že žalovaná nemusela uhradit splátky splatné dne , datum, a , datum, , čímž došlo o navýšení celkové výše úroků za dobu odložení splatnosti. Žalovaná sjednané splátky neplnila, když uhradila pouze splátky od , datum, do , datum, . Následně žalovaná uhradila již pouze 2 198,99 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované v souladu s požadavkem náležité péče. Žalovaná v rámci úvěrové žádosti uvedla příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná a nemá žádné vyživovací povinnosti. Příjem ze zaměstnání byl ověřen výpisy z bankovního účtu žalované. Žalovaná dále uvedla měsíční výdaje domácnosti ve výši 7 400 Kč. Tyto náklady byly porovnány s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky byly zjišťovány prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Byly zjištěny další úvěry se splátkami 3 555 Kč, 2 784 Kč a 1 749 Kč. Žalovaná byla dále prověřována v registru SOLUS a insolvenčním rejstříku bez negativního nálezu. Na základě výše uvedených ujištění nebylo u žalované identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění ověřených příjmů ve výši 23 000 Kč byl stanoven disponibilní příjem ve výši 5 667 Kč. Disponibilní příjem žalované tak převyšoval měsíční splátku ve výši 2 069 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , splátkového kalendáře ze dne , datum, , výpisu z běžného účtu ze dne , datum, , potvrzení o vyplacení úvěru ze dne , datum, a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 2 069 Kč. První splátka byla splatná do , datum, .4. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci se dne , datum, dohodli na odkladu splátek, kdy žalovaná nemusela uhradit splátky splatné dne , datum, a , datum, , čímž došlo k navýšení celkových úroků na částku 36 148,41 Kč a prodloužení doby splácení do , datum, .5. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci se dne , datum, dohodli na změně termínu splatnosti jednotlivých splátek na 20. den v měsíci od , datum, .6. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna požadovat úhradu celého dluhu v případě, že žalovaná neuhradila splátku ve lhůtě splatnosti.7. Ze splátkového kalendáře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni částku 45 578,99 Kč.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 755,91 Kč do , datum, .9. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla měsíční příjem ve výši 23 000 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 7 400 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 555 Kč, 2 784 Kč a 1 749 Kč.10. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že konečný disponibilní zůstatek na účtu žalované byl ke dni , datum, ve výši -15 654 Kč. Žalovaná čerpala dne , datum, úvěr ve výši 100 000 Kč a dne , datum, úvěr ve výši 35 000 Kč.11. Z listiny označené „úvěrová zpráva“ soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.12. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:13. Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 2 069 Kč. První splátka byla splatná do , datum, . Účastníci se dne , datum, dohodli na odkladu splátek, kdy žalovaná nemusela uhradit splátky splatné dne , datum, a , datum, , čímž došlo k navýšení celkových úroků na částku 36 148,41 Kč a prodloužení doby splácení do , datum, . Účastníci se dne , datum, dohodli na změně termínu splatnosti jednotlivých splátek na 20. den v měsíci od , datum, . Žalobkyně byla oprávněna požadovat úhradu celého dluhu v případě, že žalovaná neuhradila splátku ve lhůtě splatnosti. Žalovaná uhradila žalobkyni částku 45 578,99 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 755,91 Kč do , datum, . Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla měsíční příjem ve výši 23 000 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 7 400 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má další úvěry s pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 555 Kč, 2 784 Kč a 1 749 Kč. Konečný disponibilní zůstatek na účtu žalované byl ke dni , datum, ve výši -15 654 Kč. Žalovaná čerpala dne , datum, úvěr ve výši 100 000 Kč a dne , datum, úvěr ve výši 35 000 Kč.14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se