37 C 278/2025-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala přiznání shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok dovozovala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou s žalovaným uzavřela , právnická osoba, ., coby právní nástupce , právnická osoba, , a. s. (dále jen „banka“). Na základě této smlouvy banka poskytnula žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách včetně smluvního úroku ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, a banka proto v souladu se smlouvou prohlásila zbývající dlužnou částku včetně příslušenství za splatnou, a to dopisem ze dne , datum, . Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 21,90 % ročně a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále tyto úroky od , datum, do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla bankou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaný dne , datum, zaplatil částku , částka, . Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že žalovaný uvedl deklarovaný příjem , částka, , který banka ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Banka proto započítala příjem , částka, . Dále z důvodu obezřetnosti banka deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti navýšila. Zohlednila výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, . Podle vyhodnocení banky klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem , částka, a byl tedy schopen půjčku splácet.2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den , datum, , ze kterého se zástupce žalobkyně omluvil a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal bez účastníků.3. Na základě provedených listin soud vzal za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný s bankou odsouhlasil dne , datum, prostřednictvím aplikace internetového bankovnictví smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Banka se zavázala poskytnout částku , částka, na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, . Dále se žalovaný zavázal každý měsíc platit , částka, za pojištění schopnosti splácet. Podpisem smlouvy souhlasil s přistoupením k pojistné smlouvě, ve které banka vystupovala jako pojistník a společnost , právnická osoba, , a. s., jako pojistitel. Měsíční úroková byla sjednána ve výši 21,90 % ročně. Bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou rovněž aktuálně platné produktové podmínky banky a sazebník poplatků (návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, u Raiffeisen Bank, a. s., rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, ., č. , číslo, , ofocený občanský průkaz žalovaného, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, vč. certifikátů, potvrzení úplaty ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby původního věřitele, produktové podmínky pro osobní úvěry původního věřitele). Žalovaný čerpal úvěr dne , datum, a do zesplatnění úvěru nezaplatil jedinou splátku včetně pojistného (výpis minutové půjčky, výpisy z interních systémů ohledně minutové půjčky). Dopisem ze dne 16. 9 2024 banka oznámila žalovanému, že poskytnutý úvěr byl ke dni zesplatněn v celé zbývající výši (upozornění na neuhrazení dlužné částky ze dne , datum, , přehled podacích čísel). Banka postoupila pohledávku smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni a banka dopisem ze dne , datum, tuto skutečnost oznámila žalované (vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, , zasláno doporučeně, rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023 uzavřená mezi původním věřitelem , právnická osoba, ., a žalobkyní, dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek č. 12/2023, smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023/14 vč. přílohy č. , hodnota, obsahující tabulku předmětných postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne , datum, ). Zástupce žalobkyně dne , datum, zaslal žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka ze dne , datum, , seznam odeslaných předžalobních výzev). Ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný uhradil na dluh , částka, (tvrzení žalobkyně).4. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.5. Protože původní věřitel (banka) dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil sporné pohledávky dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.6. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ“).7. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaný doložil jakkoliv výši svých příjmů nebo výdajů. Tvrdila pouze, že původní věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru svou povinnost splnil nahlédnutím do veřejně dostupných evidencí dlužníků, ověřením interních databází a použitím schváleného scoringového modelu. Dále žalobkyně popsala s jakými částkami banka uvažovala na straně výdajů i příjmů. Ke všem uvedeným tvrzením ovšem nepředložila jediný důkaz. Žalobkyně se neúčastí na ústním jednání připravila o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy v tomto ohledu. S ohledem na to soud musel konstatovat, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ). S ohledem na akcesorickou povahu smlouvy o přistoupení k pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr, soud posoudil rovněž tuto jako od počátku neplatnou.10. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaný uhradil podle tvrzení žalobkyně , částka, . K vrácení tak zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou