11 C 232/2025-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektrické energie. Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne , datum, kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že žalovaný provádí na odběrném místě na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru číslo , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k , datum, se stavem 32 818 kWh na elektroměru číslo , hodnota, . Dne , datum, byl, při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, ., zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl 32 818 kWh. Celková doba trvání bezesmluvního odběru byla 69 dní. Množství odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy 693 kWh. Trestním rozsudkem , spisová značka, , vydaným Okresním soudem v , adresa, dne , datum, jenž nabyl právní moci, byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku a byla mu uložena povinnost spočívající v zaplacení náhrady škody ve výši 10 645,69 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody, byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobkyně požadovala částku ve výši 23 291,40 Kč. Žalobci v rámci trestního řízení, tak byla přiznána pouze náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 10 645,69 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci trestního řízení, byla žalobci přiznána jen částka na náhradu škody za neoprávněný odběr, domáhá se žalobce touto žalobou uhrazení nutně vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal procesně nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili, či svou procesní nečinností souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , v právní moci , datum, , byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku, byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a byla mu uložena povinnost spočívající v zaplacení náhrady škody ve výši 10 645,69 Kč, se zbytkem svého nároku na náhradu škody (náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru externí společností) byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Žalobkyně požadovala v trestním řízení částku ve výši 23 291,40 Kč. Žalobkyně uhradila externí společnosti , právnická osoba, . nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč, které byly žalovanému vyfakturovány fakturou pod VS , var. symbol, , splatné ke dni , datum, , což bylo zjištěno z čestného prohlášení žalobkyně ze dne , datum, . Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne , datum, byl zjištěn externí společností , právnická osoba, ., neoprávněný odběr na adrese , adresa, . Neoprávněný odběr byl žalovanému sdělen dopisem ze dne , datum, . Dle výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne , datum, činily náklady za zjištění neoprávněného odběru částku 12 645,71 Kč, neoprávněný odběr činil částku 10 645,69, celkem se jednalo o částku 23 291,40 Kč. Tato částka byla vyfakturována žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou ke dni , datum, . Žalovaný byl vyzván k uhrazení upomínkou ze dne , datum, .6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, je neoprávněným odběrem elektřiny odběr bez právního důvodu nebo tehdy, pokud právní důvod odběru odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona je neoprávněný odběr elektřiny zakázán. Podle § 51 odst. 3 téhož zákona je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu; škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.8. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku, jehož skutkový základ spočíval v neoprávněném odběru elektřiny v předmětném odběrném místě. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud v občanském soudním řízení vázán rozhodnutím příslušného orgánu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. V tomto řízení proto již nebylo třeba znovu dokazovat samotnou existenci neoprávněného odběru ani osobu škůdce. Předmětem tohoto řízení zůstal toliko dosud nepřiznaný zbytek nároku, představovaný náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru.9. Z provedených listinných důkazů, zejména z protokolu o kontrole odběrného místa, z vyčíslení náhrady za neoprávněný odběr, z vystavené faktury a z čestného prohlášení žalobkyně o úhradě těchto nákladů, vzal soud za prokázané, že žalobkyně vynaložila na zjištění neoprávněného odběru částku 12 645,71 Kč. Tyto náklady soud považuje za prokazatelné, nezbytné a nutné ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona. Skutečnost, že žalobkyně zajišťovala kontrolní a zjišťovací úkony prostřednictvím externí odborné společnosti, sama o sobě existenci nároku nevylučuje, neboť rozhodné je, že šlo o náklady skutečně vynaložené a účelně potřebné ke zjištění neoprávněného odběru. Jelikož žalovaný tuto část nároku dobrovolně neuhradil, je povinen ji žalobkyni nahradit. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení od , datum, z celé částky podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož v rámci trestního řízení nebyl úrok z prodlení žalobkyni přiznán.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.11. Jelikož je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku v souladu s ustanovením §11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb., je v případě neúspěchu ve věci povinen uhradit soudní poplatek žalovaný.