22 C 2/2026-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 10. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 33 116 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalobkyní žalované v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , Anonymizováno, na adrese , adresa, , na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, uzavřené dne 10. 6. 2024, v období ode dne 4. 7. 2024 do dne 10. 1. 2025, jak byla vyúčtována žalované fakturou č. , tel. číslo, vystavenou dne 15. 1. 2025 na částku 17 341 Kč s datem splatnosti dne 29. 1. 2025, přičemž žalovaná na tuto pohledávku uhradila dne 14. 3. 2025 částku 1 500 Kč a žalobkyně se proto domáhá zaplacení zbývající částky 15 841 Kč, a dále za období ode dne 11. 1. 2025 do dne 19. 5. 2025, jak byla žalované vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, vystavenou dne 22. 5. 2025 na částku 17 275 Kč s datem splatnosti dne 5. 6. 2025. Žalovaná popsané nároky dle tvrzení žalobkyně nezaplatila (v rozsahu uvedeném shora) ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 22. 9. 2025 a žalobkyně tak nárokuje též zákonný úrok z prodlení za dobu po jejich splatnosti.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.4. Z listiny ze dne 10. 6. 2024 označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos a distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, , s EAN kódem odběrného místa , Anonymizováno, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.5. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 17 341 Kč za spotřebu elektřiny za období ode dne 4. 7. 2024 do dne 10. 1. 2025, a to se splatností dne 29. 1. 2025.6. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 17 275 Kč za spotřebu elektřiny za období ode dne 11. 1. 2025 do dne 19. 5. 2025, a to se splatností dne 5. 6. 2025.7. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2025 soud zjistil, že jí byla žalovaná žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzvána k zaplacení žalované částky před podáním žaloby; předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 22. 9. 2025, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku.8. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastnicemi byla dne 10. 6. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, , s EAN kódem , Anonymizováno, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Dodávka elektřiny za období ode dne 4. 7. 2024 do dne 10. 1. 2025 a dále za období ode dne 11. 1. 2025 do dne 19. 5. 2025 byla žalované vyúčtována fakturami č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, . Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalované nároky něco uhradila, a proto soud učinil závěr, že na nároky, k jejichž zaplacení byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 22. 9. 2025, neuhradila ničeho.9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona, jako svého druhu smlouva o koupi ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 229 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 325 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 116 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.