22 C 392/2025-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 10. 2025 domáhala na žalované zaplacení částky 10 426 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny dodávané žalobkyní žalované v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, , na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, uzavřené dne 6. 10. 2023, a to za období ode dne 18. 1. 2024 do dne 10. 1. 2025, jak byla vyúčtována žalované fakturou č. , tel. číslo, vystavenou dne 15. 1. 2025 na částku 12 345 Kč s datem splatnosti dne 29. 1. 2025, přičemž žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila postupně částky 1 500 Kč (dne 14. 2. 2025), 1 089 Kč (dne 24. 2. 2025), 1 049 Kč (dne 21. 3. 2025) a 35 Kč (dne 2. 4. 2025), a žalobkyně se proto domáhá zaplacení zbývající částky 8 672 Kč, a dále za období ode dne 11. 1. 2025 do dne 8. 6. 2025, jak byla žalované vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, vystavenou dne 13. 6. 2025 na částku 1 754 Kč s datem splatnosti dne 27. 6. 2025. Žalovaná popsané nároky dle tvrzení žalobkyně nezaplatila (v rozsahu uvedeném shora) ani přes zaslanou předžalobní výzvu a žalobkyně tak nárokuje též zákonný úrok z prodlení za dobu po jejich splatnosti.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.4. Z listiny ze dne 6. 10. 2023 označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně a ceník, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos a distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , s EAN kódem odběrného místa , Anonymizováno, , a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.5. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 12 345 Kč za spotřebu elektřiny za období ode dne 18. 1. 2024 do dne 10. 1. 2025, a to se splatností dne 29. 1. 2025.6. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne 13. 6. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 1 754 Kč za spotřebu elektřiny za období ode dne 11. 1. 2025 do dne 8. 6. 2025, a to se splatností dne 27. 6. 2025.7. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2025 soud zjistil, že jí byla žalovaná žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzvána k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 22. 9. 2025, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku.8. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastnicemi byla dne 6. 10. 2023 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a související služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Dodávka elektřiny za výše uvedená období byla žalované vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, a fakturou č. , tel. číslo, . Z podání žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na pohledávku vyúčtovanou fakturou č. , tel. číslo, uhradila částky 1 500 Kč dne 14. 2. 2025, 1 089 Kč dne 24. 2. 2025, 1 049 Kč dne 21. 3. 2025 a 35 Kč dne 2. 4. 2025, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení zbývající částky 8 672 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by nad rámec uvedených částečných úhrad uhradila na žalované nároky cokoliv dalšího, a proto soud učinil závěr, že na nároky, k jejichž zaplacení byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 22. 9. 2025, neuhradila ničeho dalšího.9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona, jako svého druhu smlouva o koupi ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 426 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.