74 C 208/2025-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 3. 7. 2025, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 11 020 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 28. 9. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , dne 24. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , a to za použití prostředků komunikace na dálku – prostřednictvím internetových stránek a emailových zpráv. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 11 020 Kč. Dále svůj nárok žalobkyně opírala o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 28. 1. 2026 podáním ze dne 1. 12. 2025 omluvila a žalovaný, ač byl k jednání řádně předvolán dne 12. 12. 2025, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , č. , č. účtu, vyplývá, že dne 25. 2. 2020 byla převedena z tohoto účtu částka 11 020 Kč na účet č. , č. účtu, . Platba byla označena jako: „, Anonymizováno, “. Ze sdělení spol. , právnická osoba, . ze dne 28. 11. 2025 je patrné, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v té době žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, na zaplacení dluhu v celkové výši 41 001 Kč splatného dne 24. 3. 2020, kterou měla tato společnost za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 2. 2020, č. , hodnota, , na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 9. 2021 a poštovního podacího archu z téhož dne plyne, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení svého dluhu vůči žalobkyni z titulu postoupené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 2. 2020 v celkové výši 41 001 Kč, a to do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky, která byla předána k poštovní přepravě taktéž dne 20. 9. 2021.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.7. Společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému dne 25. 2. 2020 částku 11 020 Kč na jeho účet vedený , právnická osoba, . Dne 20. 5. 2020 byla pohledávka v celkové výši 41 001 Kč, kterou uvedená společnost uplatňovala za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 2. 2020, touto společností postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován žalobkyní upomínkou ze dne 20. 9. 2021. K úhradě svého dluhu vůči žalobkyni majícího původ v postoupené pohledávce pak byl vyzván ve lhůtě do 27. 9. 2021.8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že došlo mezi společností , právnická osoba, a žalovaným k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., avšak bylo prokázáno, že žalovaný od této společnosti obdržel částku 11 020 Kč, posoudil soud žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z.15. Smlouvou ze dne 24. 2. 2020 byla sice pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni z titulu smlouvy o zápůjčce, avšak nic nebrání tomu, aby postupník nabyl pohledávku od věřitele z titulu bezdůvodného obohacení, i když ji strany postupní smlouvy po právní stránce kvalifikovaly odlišně. Správná právní kvalifikace postupované pohledávky totiž není podmínkou platnosti postoupení, postačí, aby byla v postupní smlouvě identifikována dostatečně určitě, což bylo v tomto případě splněno (srov. rozsudky Nevyššího soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 523/2005, ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, ze dne 23. 11. 2025, sp. zn. 32 Cdo 3885/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1787/2023). Soud proto uzavírá, že uvedenou smlouvu byla žalovaná pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, ta se tak stala podle § 1880 odst. 1 o. z. jejím nabyvatelem, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně této věci.16. Na vypořádání vztahů účastníků řízení se tedy vzhledem k výše uvedenému aplikují pravidla týkající se bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka v 11 020 Kč, kterou žalovaný dosud žalobkyni ani z části nevrátil. V této výši se tak žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatil a tuto částku je proto povinen žalobkyni vydat, což dosud neučinil.17. Bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 a ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu do 27. 9. 2021, což neučinil. Ode dne následujícího (28. 9. 2021) se tedy žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení ocitl v prodlení a tohoto dne náleží žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení určený podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše k prvnímu dni prodlení činí 8,5 % ročně.18. Vzhledem k výše uvedenému soud žalovanému uložil (výrok I) zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 020 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 28. 9. 2021 do zaplacení.19. O náhradě nákladů řízení (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 805,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 020 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.], dále dvě paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, jedna paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 790 Kč ve výši 1 215,90 Kč.20. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., neboť pro určení jiné lhůty neshledal soud důvod a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám advokáta zastupujícího žalobkyni.