77 C 39/2026-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou coby podnikatelkou, když nic neuhradila. Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , poplatků za volitelné služby , částka, a , částka, , úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily.Z tvrzení žalobkyně a označených listinných důkazů vyplývá následující. Podle předložené smlouvy o úvěru se žalobkyně se dne , datum, s žalovanou, identifikovanou ve smlouvě identifikačním číslem osoby a sídlem, dohodly, že žalobkyně poskytne žalované , částka, na její účet č. , IBAN, , žalovaná do 30 dnů od poskytnutí této částky vrátí žalobkyni tuto částku a zaplatí poplatek ve výši 35 % p. m. z jistiny (tj. , částka, ), poplatek za službu , Anonymizováno, “ ve výši , částka, , poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši , částka, , dále se dohodly, že úrok z prodlení činí 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení, následně 0,1 % denně z , Anonymizováno, dlužné částky. Žalobkyně podle potvrzení o platbě ID , Anonymizováno, ze svého účtu č. , č. účtu, odeslala dne , datum, částku , částka, na účet č. , č. účtu, , který v té době byl dle soudem vyžádaného sdělení , právnická osoba, . z , datum, podnikatelským účtem žalované. Žalovaná, jež skutečně byla podle detailního údaje z rejstříku živnostenského podnikání držitelkou živnostenského oprávnění od dubna 2024 do února 2025, podle žalobkyně ničeho neuhradila. Žalobkyně svá tvrzení prokázala.Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Účastnice se dohodly na poskytnutí podnikatelského úvěru, žalobkyně úvěr poskytla, žalovaná částku žalobkyni nevrátila a nezaplatila sjednané poplatky.Po právní stránce posoudil soud věc následovně.Žalobkyně a žalovaná jako podnikající fyzická osoba uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla vydlužiteli (zde žalované) povinnost vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (zde peníze) zapůjčiteli (zde žalobkyni), a to včetně sjednaných poplatků. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když úvěr nevrátila. Žalované vznikla povinnost do , datum, vrátit žalobkyni částku , částka, , zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši , částka, , zaplatit další poplatky ve výši celkem , částka, . , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyni nezaplatila, ve smyslu § 1968 o. z. se dne , datum, ocitla v prodlení s úhradou této částky. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky , částka, , podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení, který činí dle smluvního ujednání účastníků v období od , datum, do , datum, (90 dnů) 0,5 % denně (žalobkyní kapitalizován částkou , částka, ), od , datum, do zaplacení pak žalobkyni náleží požadovaný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně (dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.) z této částky. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto výrokem I vyhověl.Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , je tento nedůvodný, neboť požadavek na zaplacení úroku z prodlení byl žalobkyní ve vztahu k tomuto období nepřípustně uplatněn duplicitně (jednou ve výši sjednané, jednou ve výši zákonného úroku z prodlení), přestože úrok z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli náleží pouze jedenkrát (buď ve výši sjednané, nebo ve výši stanovené nařízením vlády). Soudu tak nezbylo než žalobu v této části výrokem II jako nedůvodnou zamítnout.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch ve zcela zanedbatelné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění od , datum, (dále též „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva z , datum, , podání žaloby) učiněné před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, . Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.