8 C 73/2026-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru , název, č. , hodnota, ze dne , datum, , který byl sjednán jako , název, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, , ze kterého mohla žalovaná osoba opakovaně čerpat prostředky. První čerpání úvěru do částky , částka, bylo sjednáno jako účelové s tím, že mělo být spláceno měsíčními splátkami , částka, od , datum, a celková částka splatná žalovanou byla ve výši , částka, . Částka byla převedena ve prospěch účtu obchodníka , právnická osoba, ., na č.ú. , č. účtu, . Celkem žalovaná osoba vyčerpala částky v souhrnné výši , částka, , ale porušila smlouvu, když uhradila pouze 2 splátky v celkové výši , částka, , které byly započteny na jistinu do výše , částka, . Úrok byl sjednán 18,86 % ročně, ale žalobkyně reálně požaduje pouze úrokovou sazbu 17,40 % ročně a dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru od , datum, požaduje úrok ve výši 11,16 % ročně. Jelikož ani na výzvu ve lhůtě 30 dnů, žalovaná neuhradila dlužnou částku, žalobkyně odstoupila od smlouvy dle části 5 odst. 8 smlouvy, a považuje celou dlužnou splátku za splatnou ke dni , datum, ve výši , částka, (jistina , částka, , smluvní poplatky , částka, , smluvní úrok kapitalizovaný od , datum, do , datum, ve výši , částka, ) a dále příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím získaných informací od žalované na příjmové a výdajové poměry, kterými počítají tzv. statistický model, a dále ověřují v tzv. registrech a databázích. K tomu odkázala na celou řadu rozhodnutí a komentářové literatury. Především zdůraznila, že je adekvátní vycházet z pravdivosti informací sdělených druhou smluvní stranou, a že je nelze zasáhnout do autonomie vůle dvou stran uzavřít smlouvu, pokud nejsou prokázány důvodné pochybnosti, že žalovaná nebyla schopna hradit spotřebitelský úvěr. V tomto případě pracovala žalobkyně se skutečnostmi označenými jako "rozpočet klientky", s tím, že žalovaná osoba má příjem , částka, (zdroj podpora v nezaměstnanosti ve výši , částka, a "ostatní příjmy" , částka, ), a výdaje , částka, (nájem , částka, a ostatní výdaje domácnosti , částka, ). Žalovaná ani přes výzvu dluh neuhradila.2. Žalovaná osoba se po celou dobu řízení ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci konal jednání dne , datum, , žalobkyně prostřednictvím zástupce z řad advokátů navrhla žalobě vyhovět rozsudkem pro zmeškání, neboť se žalovaná osoba nedostavila a soud jednal o věci bez přítomnosti žalované, když ta se sice omluvila, ale nežádala odročení jednání, a to dle § 101 odst. 3 o.s.ř., nicméně neměl za splněné hmotněprávní podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání (srov. níže).4. Soud na základě provedeného dokazování učinil (z níže v závorce uvedených listinných důkazů) následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná odsouhlasily dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , název, č. , hodnota, (dále jen smlouva), jako úvěr , název, s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , ze kterého první čerpání bude účelové prostřednictvím platby u obchodníka (, právnická osoba, .) za zboží (bílá technika) ve výši , částka, , a s tím spojený závazek žalované osoby vrátit poskytnutou částku 24 měsíčními splátkami ve výši 757 Kčs roční úrokovou sazbou 18,86 % ročně. Dále byly obsahem smlouvy poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy a právo žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě porušení smlouvy ze strany žalované osoby. Součástí smlouvy nejsou žádné údaje o příjmech a výdajích žalované (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , název, č. , hodnota, ze dne , datum, vč. formuláře standardních informací, a sazebníku ze dne , datum, č. , hodnota, ). Žalobkyně poskytla žalované osobě celkem částku ve výši , částka, prostřednictvím platby u obchodníka (, právnická osoba, .) na účet č. , č. účtu, dne , datum, (zjištěno z fragmentu výpisu z účtu). Žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši , částka, (zjištěno ze žalobních tvrzení). Žalobkyně vyhotovila dopis, kterým odstoupila od smlouvy ze dne , datum, a dále vyzvala žalovaného dopisem zástupce z řad advokátů ze dne , datum, k zaplacení celé dlužné částky do 7 dní od data výzvy (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ), kterou odeslala dne , datum, (zjištěno z podacího dokladu). Žalovaná osoba ničeho dalšího nezaplatila. Nicméně soud především nemá za doložená tvrzení žalobkyně, že byly zjištěny (byť toliko z tvrzení žalované) jakékoli příjmy a výdaje, ani že by byla provedena další kontrola či ověření ke statistickému modelu z registrů a databází, jak žalobkyně tvrdí; především že by byl zjištěn jakýkoli příjem žalované, který žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy. Žalobkyně dále neoznačila žádné důkazy ani na základě poučení a výzvy ve smyslu § 118a odst. 1, resp. 3 o.s.ř.5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by je ověřila, vycházela z příjmu pouze sděleného (a ani sdělení tvrzených příjmů a výdajů žalobkyně neprokázala), a přesto spotřebitelský úvěr žalované poskytla. Především neověřila tvrzený příjem žalované (srov. shora), resp. ověření nedoložila soudu. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobkyně potud, že poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky , právnická osoba, (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Zejména pak do svého statistického modelu pak žalobkyně zjevně započetla příjmy, které nebyly ověřeny nijak. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný je povinen uvést pravdivé údaje, a proto snad není potřeba, aby je poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval, soud sdílí toliko potud, že povinnost uvádět pravdivé údaje spotřebitel má, ovšem nemůže tím nahradit povinnost žalobkyně jeho tvrzení ověřit, když do sebesofistikovanějšího statistického modelu dosadí poskytovatel úvěru jakkoli neověřený příjem, pak nemohou jeho výstupy ověřit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. , adresa, rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně. V takto zcela neověřených údajích především o příjmech žalované, není možné předpokládat schopnost splácet spotřebitelský úvěr jinak než nepodloženou vírou.6. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých sc