5 C 176/2015-92 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 654.772 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že u žalovaného pracoval jako řidič v kamionové přepravě, přičemž dne 6.10.2014 byl vyslán na pracovní cestu do Německa. K odvozu nákladu z provozovny v [obec] u [obec] žalovaný přidělil žalobci tahač Volvo s návěsem. Při jízdě na dálnici A4 v Německu (německé označení BAB4) kolem 09:00 hodin v úseku asi 15 km od Eisenachu se žalobce dostal s vozidlem do kolony a nadále popojížděl. Kolona se střídavě rozjížděla a stála, to se opakovalo několikrát. V jedné fázi, kdy se kolona rozjela, vozidlo jedoucí před žalobcem náhle změnilo směr jízdy, vybočilo do odstavného pruhu a žalobce svým vozidlem narazil do zadní části nákladního vozidla, které jelo ještě před ním. K této nehodě došlo na úrovni odpočívadla Dresden Tor. Podrobnosti nehody si žalobce vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu, který si přivodil v důsledku nehody, nepamatuje. Žalobce zůstal zaklíněn v kabině tahače po dobu asi 45 minut, poté byl převezen do nemocnice v Drážďanech s vážným poraněním hlavy a četnými zlomeninami. V Drážďanech byl dvakrát operován a teprve dne 23.10.2014 převezen k hospitalizaci do nemocnice v [obec]. Následně se podrobil dalším lékařským zákrokům a rehabilitacím. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 8.4.2015 byl žalobce uznán za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, a to ve IV. stupni, tedy úplné závislosti. Současně mu byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený ZTP/P. Žalobce má za to, že žalovaný jako zaměstnavatel odpovídá za jeho pracovní úraz, a proto se na něm domáhá náhrady podle příslušných ustanovení zákoníku práce. Předně se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 6.10.2014 do 20.10.2015 ve výši 74.548 Kč. Náhrada je tvořena rozdílem mezi průměrným výdělkem žalobcem dosahovaným před vznikem pracovního úrazu a dávkami nemocenského pojištění. Dále žalobce žádá náhradu za ztrátu na tzv. dietách, tedy stravném při zahraničním pracovní cestě za stejné období ve výši 196.536 Kč, náhradu věcné škody ve výši 12.214 Kč za poškozený přenosný počítač a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, zejména za zapůjčení kompenzačním pomůcek, léky, regulační poplatky, cestovné a lékařskou péči v celkové výši 215.030 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce ke dni 21.10.2015 ukončil pracovní poměr dohodou ze zdravotních důvodů, domáhá se na žalovaném rovněž odstupného ve výši 156.444 Kč. Příslušenství pak představuje úrok z prodlení. Žalovaný v rámci své procesní obrany navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Učinil nesporným to, že žalobce byl jeho zaměstnancem a v rámci plnění pracovních úkolů byl žalovaným dne 6.10.2014 vyslán na pracovní cestu do Německa, nicméně odmítá odpovědnost za vznik jeho pracovního úrazu. Žalobce podle žalovaného porušil předpisy vztahující se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, když v rámci plnění pracovního úkolu porušil předpisy v silničním provozu. Zejména pak tím, že jako řidič vozidla směl jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na níž měl rozhled. [příjmení] žalobce za vznik dopravní nehody přitom byla potvrzena i vyšetřujícím orgánem německé dálniční policie. Pokud jde o jednotlivé nároky, žalobce je nepodložil důkazy, z nichž by bylo patrné správné určení jejich výše, popřípadě souvislost s dopravní nehodou. Soud v řízení provedl dokazování dále citovanými listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ohledně vzniku samotné dopravní nehody má soud za prokázané, že dne 6.10.2014 přibližně v čase 09:03 hodin zaznamenala hlídka německé dálniční policie v jízdním pruhu dálnice BAB 4 ve směru Dresden – Eisenach zkolabování dopravy. Po příjezdu na místo se v pravém ze tří jízdních pruhů nacházela dvě nákladní vozidla ve vzájemné kolizi. V bezprostřední blízkosti se nacházela také další vozidla, jejichž řidiči byli zajištěni jako svědci. Řidič zadního vozidla ze dvou havarovaných (dále také jen jako„ ON 01“) byl zaklíněn v kabině, která byla v důsledku nárazu zcela zdeformována. Byl částečně při vědomí, ale neschopen ústně komunikovat. Řidič předního vozidla (dále také jen jako„ ON 02“) byl identifikován jako [jméno] [příjmení] a v době příjezdu hlídky se nacházel vedle vozidla ON 01 nezraněný. Dále bylo zjištěno, že mezi oběma vozidly podílejícími se na nehodě, jelo další nákladní vozidlo, které uhnulo do odstavného pruhu, aby nenarazilo do brzdícího vozidla ON 02 a tímto pruhem kolem něj projelo. Na místě nehody se ho však již nepodařilo zjistit. Asi v 09:50 hodin se záchranným složkám podařilo obě zaklíněná vozidla od sebe odtáhnout, přičemž záchrana řidiče vozidla ON 01 (žalobce) probíhala asi do 10:14 hodin a jeho zdravotní stav byl klasifikován jako život ohrožující. Alkohol v jeho krvi nebyl zjištěn. Za účasti znalce se následně uskutečnilo zjišťování příčin dopravní nehody včetně pořízení fotodokumentace (zpráva o místě nehody). Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] coby listinného důkazu založeného ve vyšetřovacím spise německé dálniční policie má soud za prokázané, že jel s vozidlem ON 02 v pravém jízdním pruhu. Nákladní vozidlo před ním začalo náhle brzdit a zapnulo výstražná světla. Proto rovněž zabrzdil a zapnul výstražná světla. Jednalo se o intenzivní brždění, odstup měl asi 50 metrů a zastavil přibližně 5 metrů před dalším brzdícím vozidlem. Místo nehody dobře zná, jezdí tu často a kvůli opravě vozovky se tu tvoří kolony. Přibližně na dvě vteřiny zastavil a znovu se rozjel, v tom okamžiku však do jeho vozidla zezadu narazilo další vozidlo. Při nehodě se nezranil, byl pouze otřesen. Po nehodě se od dalších svědků dozvěděl o dalším vozidle, které jelo přímo za ním, vybočilo a předjelo jej zprava, sám si ho však nevybavuje. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] odpovídá rovněž svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který jel se svým nákladním vozidlem ještě před vozidlem ON 02 řízeným [jméno] [příjmení]. Shodně popisuje, že musel silným bržděním reagovat na zastavení vozidel před ním a zapnout výstražná světla. Ve zpětném zrcátku viděl vozidlo ON 02, které rovněž brzdilo. Jakmile se kolona dala znovu do pohybu, slyšel zezadu velkou ránu. Zastavil své vozidlo a v tom okamžiku v pravém zrcátku viděl, jak jej míjí nákladní vozidlo v odstavném pruhu. Za svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], řidiče nákladního vozidla jedoucího za vozidlem ON 01 (vozidlem žalobce) má soud dále za prokázané, že dopravní situace byla v době před nehodou velmi rušná, všechny jízdní pruhy byly obsazeny. Sám jel v pravém pruhu rychlostí asi 80 km/h v přiměřené vzdálenosti za nákladním vozidlem ON 01. Na úrovni odpočívadla Dresden Tor uviděl, jak nějaké vozidlo ostře vybočilo vpravo do odstavného pruhu. Krátce nato vozidlo ON 01 na něco narazilo, nicméně nezaznamenal u něj žádnou reakci bržděním nebo vyhýbáním (zpráva o místě nehody). Z vyhodnocení tachografů obou havarovaných vozidel má soud za prokázané, že vozidlo ON 02 přibližně dvě minuty před nehodou ve vzdálenosti asi 2.300 metrů od konečné polohy jelo maximální rychlostí mezi 70 – 80 km/h, což poukazuje na silnou dopravu na dálnici BAB 4. Přibližně 180 metrů před nehodou začal řidič vozidla ON 02 lehce brzdit provozní brzdou. Přibližně 27 metrů před konečným zastavením dostává vozidlo při rychlosti asi 14 km/h zrychlení asi 3,1 m/s2. To zjevně zobrazuje náraz vozidla ON 01. U vozidla ON 01 pak byla zjištěna v zásadě stejná jízdní situace, kdy k brždění došlo asi 51 metrů před konečným zastavením z rychlosti 85 km/h brzdným zpožděním 2,5 m/s2. Ve vzdálenosti asi 21 metrů dochází ke zvýšení brzdného zpoždění na 17,8 m/s2, což svědčí o nárazu, neboť takové hodnoty nelze při běžném provozním brždění dosáhnout. Celkově byly záznamy vyhodnoceny tak, že vozidlo ON 02 pomalu brzdilo během 150 metrů, zatímco vozidlo ON 01 řízené žalobcem začalo brzdit přibližně 50 metrů před zastavením vozidla z rychlosti 85 km/h a jeho rychlost při nárazu do vozidla ON 02 činila více než 60 km/h. Ohledně průběhu nehodového děje byl rovněž soudním znalcem z oboru dopravních nehod [anonymizována dvě slova] zpracován znalecký posudek, z nějž coby listinného důkazu má soud za prokázané, že příčinou nehody byla malá odstupová vzdálenost vozidla žalobce od třetího nezjištěného vozidla, které se před nehodou pohybovalo mezi ním a vozidlem ON 02. Zřetelně pomaleji jedoucí vozidlo ON 02 bylo pro žalobce zprvu zakryté, a proto byl přinucen k zahájení obranné reakce až ve chvíli, kdy před ním jedoucí vozidlo náhle změnilo směr do odstavného pruhu, aby se samo vyhnulo kolizi. Žalobce na situaci reagoval asi 2,5 vteřiny před kolizí, plné zpomalování žalobce zahájil něco více, než 1 vteřinu před kolizí. To znalec označil jako nedostatečné. Z hlediska stanovení možných preventivních opatření pak konstatoval, že žalobce se mohl vyhnout kolizi zvolením delší odstupové vzdálenosti od třetího vozidla. K zabránění nehody však mohl přispět i řidič třetího vozidla, kdyby rovněž zvolil d