12 C 166/2020-52 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28.7.2020 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 31 378 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 13.12.2017 smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Dodávanou elektřinu žalobce vyúčtovával žalované v daňových dokladech. Žalobce vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu v období od 20.12.2017 do 13.3.2019 částku 4 132 Kč se splatností dne 28.3.2019 žalobce vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 14.3.2019 do 23.8.2019 částkou 2 890 Kč se splatností dne 10.9.2019. Žalobce dále uzavřel s žalovanou dne 5.4.2016 smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobce vyúčtoval žalované dodaný plyn za období od 2.11.2018 do 24.6.2019 částkou 15 022 Kč se splatností dne 17.7.2019 a dále částku 6 986 Kč se splatností dne 1.8.2019. Žalovaná dále dluží žalobci částku 908 Kč za samostatné odpojení dle ceníku distributora. Za upomínky pak žalobce účtovala žalované částku 240 Kč, a to v šesti případech. Žalovaná žalobci neuhradila ničeho ani na základě upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Žalobce svou neúčast na jednání omluvil, o odročení z důležitého důvodu nepožádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila ani nežádala o odročení jednání (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o sdružených dodávek plynu oprávněnému zákazníkovi ze dne 5.4.2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal žalované dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Dne 6.4.2016 bylo odběrné místo připojeno do distribuční sítě (zjištěno ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 6.4.2016). Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované dodaný plyn za období od 2.11.2018 do 24.6.2019 v částce 15 022 Kč. Splatnost nastala dne 17.7.2019. Za totéž období pak byl žalobce vyúčtován nedoplatek ve výši 6 986 Kč se splatností dne 1.8.2019. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 13.12.2017. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu za období od 13.3.2018 do 13.3.2019 částku 4 132 Kč. Splatnost nastala dne 28.3.2019. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu za období od 14.3.2019 do 23.8.2019 částku 2 890 Kč. Splatnost nastala dne 10.9.2019. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované částku 908 Kč za samostatné odpojení. Splatnost faktury nastala dne 27.8.2019. Z upomínky ze dne 31.5.2019 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované odstoupení od smlouvy Žalobce zaslal žalované upomínky ze dne 25.1.2019, 30.1.2019, 11.3.2019, 27.5.2019 (2x), 1.8.2019. Odeslání upomínek bylo prokázáno interními doklady žalobce. Žalované byla zaslána i předžalobní výzva. 5. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť mezi účastníky sporu byly platně uzavřeny kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a to na dodávku elektrické energie a plynu, podle kterých vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci vyfakturované částky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná tuto povinnost porušila, a proto žalobci vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení dlužné částky za odebranou elektřinu a plyn, včetně poplatků za zaslání upomínek a odpojení. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradila, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) je žalovaná povinna uhradit svůj dluh žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 6. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 256 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 500 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 1 500 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 3 434 Kč je žalovaná povinna nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinna je zaplatit k rukám zástupce žalobce.