10 C 161/2020-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] jako ceny za služby poskytované žalované třetími osobami prostřednictvím žalobce ve výši [částka], za splátky zařízení ve výši [částka] a doúčtované slevy ke koncovému zařízení ve výši [částka], a to z vyúčtování ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a z dne [datum]. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení s příslušenstvím, na koncové zařízení žalobce poskytl žalované slevu ve výši [částka] podmíněnou dodržením sjednané doby trvání smlouvy, a které se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobce zprostředkoval žalované služby, platby přes SMS, v celkové hodnotě [částka]. Žalovaná neuhradila poskytnuté služby a sjednané splátky koncového zařízení řádně a včas a nedodržela sjednanou dobu trvání smlouvy. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Dle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 3 zákona o platebním styku je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu, na základě které poskytoval žalované služby třetích stran, a kupní smlouvu, na základě které poskytl žalované specifikované koncové zařízení s příslušenstvím se slevou ve výši [částka] podmíněnou dobou trvání smlouvy. Žalovaná neuhradila poskytnuté služby, neuhradila měsíční splátky zařízení, ani nedodržela sjednané podmínky poskytnutí slevy koncového zařízení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem [částka] s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z částky [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky [částka] jako 3 paušálních náhrad nákladů po [částka]. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku [částka]. Celková náhrada nákladů činí [částka] a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.