5 C 404/2019-39 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 14.952 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], dne [datum], respektive dne [datum]. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 12.000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.603 Kč, paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 2.952 Kč a zákonného úroku z prodlení. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že byly uzavřeny mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, jejím předmětem byl úvěr ve výši 12.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit s úrokem ve výši 2.603 Kč. Pro případ prodlení sjednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % jistiny a náhradu upomínání ve výši 50 Kč za každou upomínku. Smluvní podmínky pak byly zjištěny z obchodních podmínek právního předchůdce žalobce. Z tabulky KIZAP [číslo] a výpisů z účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalovaného právní předchůdce žalobce zaslal celkem 12.000 Kč. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce bylo zjištěno, že z účtu vedeného na jméno žalovaného byla dne [datum] provedena platba na účet právního předchůdce žalobce ve výši 0,01 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o přijetí platby bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne [datum]. Upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum] upomenul právní předchůdce žalobce žalovaného k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši [částka], žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Soud zvažoval, zda je výše smluvního úroku přiměřená, když byla sjednána pro případ splacení do 30 dnů, avšak s ohledem na to, že se jedná o úrok kapitalizovaný, žalobce jiný smluvní úrok nepožaduje a žalovaný jednal nepoctivě, když na dluh neuhradil ničeho, má soud za to, že se jedná o úrok přiměřený. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu se smluvním úrokem dle ust. § 1802 a násl. o.z., náklady na upomínání a smluvní pokutou dle ust. § 2048 a násl. a ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru a se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 750 Kč za 2,5 úkonu právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 221 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.071 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.