10 C 226/2020-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.796 Kč s příslušenstvím jako dluhu z účastnické smlouvy ze dne [datum], případně Dodatku. Dlužná částka sestává ze splátek koncového zařízení ve výši 2.200 Kč a podmíněné slevy ve výši 6.596 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení, na které žalobce poskytl žalovanému slevu ve výši 3.998 Kč podmíněnou dodržením sjednané doby trvání smlouvy, a které se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný neuhradil sjednané splátky koncového zařízení ve výši 300 Kč a 1.900 Kč a nedodržel sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalobce dále doúčtoval žalovanému slevu z poplatku za odbornou instalaci ve výši 2.598 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu, jejíž součástí byla kupní smlouva, na základě které poskytl žalovanému specifikované koncové zařízení se slevou ve výši 3.998 Kč podmíněnou dobou trvání smlouvy. Žalovaný neuhradil měsíční splátky zařízení a nedodržel sjednané podmínky poskytnutí slevy. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 8.796 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku [částka]. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.