14 C 155/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 10 809,90 Kč s tím, že jeho právní předchůdce, [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřel se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč. Žalovaný překročil povolený kredit a věřitel převedl zůstatek účtu na nově otevřený úvěrový účet. Dlužný záporný zůstatek byl zesplatněn ke dni 31.10.2019. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na jednání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.) 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu věci: právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 13.7.2011 smlouvu o bankovních produktech a službách a podle dispozic k této smlouvě mohl žalovaný čerpat až 5 000Kč kontokorentního úvěru s úrokem 21,99 ročně, v případě nepovoleného debetu 29% ročně. (zjištěno ze smlouvy a dispozic z 3.3.2016). Žalovaný zůstal na ú) čtu dlužen 10 809,90 Kč, což byla částka, která byla ke dni 31.10.2019 zesplatněna (zjištěno z výpisu z účtu a oznámení o zesplatnění). Pohledávka byla postoupena na žalobce a žalovanému to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud posoudil vztah žalovaného a právního předchůdce žalobce jako úvěrový, neboť žalovaný měl povoleno čerpat záporný zůstatek na svém účtu, nedodržel však sjednaný limit. je nyní povinen vrátit jednak jistinu, dále pak kapitalizovaný úrok ve výši 641,55 Kč ke dni 31.10.2019 a do budoucna úrok ve výši 29% ročně (který byl sjednán). Úrok ve výši 1% ročně (žalobce požadoval celkem 30% ročně) byl zamítnut, neboť žalobce nedoložil, že se úroková sazba zvýšila. Žalovaný je také povinen nahradit 600 Kč na poplatcích za vymáhání dlužné částky, což je částka odpovídající vymáhání dluhu z překročeného debetu. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 2 250 Kč za 2 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč a jeden úkon - účast u jednání v plné výši 1 540 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, a jeden úkon po 300 Kč celkem 600 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 607 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 4 297 Kč.