312 C 2/2021-36 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30.3.2021 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 464 991 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 24.10.2019 s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta na účet zápůjčka ve výši 110 000 Kč. K vyplacení zápůjčky došlo dne 25.10.2019. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem splácet v šedesáti měsíčních splátkách po 5 130 Kč, splatných vždy do 17.dne v měsíci. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Zápůjčka byla poskytována pro podnikatelské účely žalovaného, což bylo výslovně uvedeno v uzavřené smlouvě. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Žalovaný uhradil pouze splátky dne 28.11.2019, 4.12.2019 a 15.1.2020. Před zesplatněním celé zápůjčky vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 2 154 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celé zápůjčky, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky o dobu delší než 60 dnů. Při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak úrok stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu zápůjčky byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den následujícím po dni, kdy k tomuto zesplatnění došlo, nejpozději tedy do 20.4.2020. Dle smlouvy dále platí, že nezaplatí-li žalovaný novou jistinu zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne zesplatnění, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 25% z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky. Tuto smluvní pokutu žalobce vyčíslil částkou 73 102,50 Kč. V čl. 8 smluvních ujednání má dále žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného, a to až do úplného zaplacení. Žalovaný tak žalobci dluží částku 290 010 Kč s příslušenstvím jako novou jistinu zápůjčky, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 2 154 Kč s příslušenstvím, neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 73 102,50 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně od 21.4.2020 do data podání žaloby ve výši 99 725,43 Kč a částku 1 200 Kč jakožto minimální výši nákladů řízení spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. Žalobce se touto žalobou dále domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný. 3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, o odročení jednání z důležitého důvodu nepožádal (§ 101 odst. 4 os.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 24.10.2019. V hlavičce smlouvy je kromě osobních údajů uvedeno i IČ žalovaného. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal vyplatit žalovanému peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky činila 197 800 Kč Celková částka, kterou byl povinen žalovaný zaplatit, činila 307 800 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky splácet v šedesáti měsíčních splátkách po 5 130 Kč. Jejich splatnost byla stanovena k 17. dni v měsíci. Dle čl. 8 a), b) smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti, vzniká povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné splátky. V případě prodlení o více než 30 dnů vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit věřiteli nad rámec smluvní pokuty ve výši 8% povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 13% z výše dlužné splátky. Dle § 8.4. smlouvy v případě, že dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky, stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu zápůjčky je dlužník povinen zaplatit věřiteli nejpozději v den následujícím po dni, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo. Věřitel je oprávněn požadovat, aby dlužník v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platil zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. Dle bodu 8.5. smlouvy v případě, že dlužník po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění došlo, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 25% z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti dlužníka zaplatit tuto smluvní pokutu. Dle bodu 8.7. smlouvy v případě, že dlužník po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky (čl. 8 smluvních ujednání smlouvy) ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení dlužníka s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že věřiteli vznikne právo na pokutu dle čl. 8 smluvních ujednání smlouvy. Z dokladu o vyplacení zápůjčky bylo zjištěno, že žalovanému byly dne 25.10.2019 vyplaceny peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Z oznámení o schválení zápůjčky ze dne 29.10.2019 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že žalobce schválil vyplacení zápůjčky ve výši 110 000 Kč. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že jsou v něm uvedena data splatnosti jednotlivých splátek a rozpočítání, kolik ze splátky půjde za zaplacení jistiny a kolik na zaplacení úroku. Z listiny o úhradě splátek soud zjistil, že žalovaný zaplatil splátku ve výši 5 130 Kč dne 28.11.2019, 4.12.2019 a dne 15.1.2020. Dne 25.5.2020 zaplatil 400 Kč a dne 17.8.2020 částku 2 000 Kč. Z listiny označené jako pokus o smír ze dne 19.3.2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných splátek ve výši 10 260 Kč. Z oznámení se dne 19.4.2020 bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil zápůjčku z důvodu porušení povinnosti žalovaného zápůjčku řádně splácet. Žalobce zároveň vyzval žalovaného k zaplacení nové jistiny zápůjčky ve výši 294 564 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 19.4.2020 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 1 077 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 19.3.2020 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 1 077 Kč. Žalovanému byla dne 10.3.2021 zaslána předžalobní výzva. Z podacího archu soud zjistil, že byla odeslána žalovanému. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je od 1.7.1992 osobou samostatně výdělečně činnou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 z.č. 89/2012Sb., občanský zákoník (o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Soud vycházel ze shora zajištěného skutkového stavu a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o podnikatelské zápůjčce. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, a to splácet řádně a včas poskytnutou zápůjčku. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a zápůjčku v souladu se smlouvou zesplatnil, tím vznikla nová jistina zápůjčky zahrnující jistinu a úroky až do konce splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto novou jistinu zápůjčky neuhradil, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25% z nové jistiny zápůjčky a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné zápůjčky od za každý den prodlení, a to až do úplného zaplacení (žalobce požaduje však smluvní pokutu pouze ke dni podání žaloby). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, soud nemohl aplikovat ustanovení z.č. 257/2016 Sb., o ochraně spotřebitele. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, proto soud nemohl věc posoudit ani podle § 433 o.z. Soud nepřehlédl ani rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.3.2021, sp.zn. 23 ICdo 56/2019 řešící korektiv dobrých mravů a ochranu slabší strany mezi podnikateli. Žalovaný však po celou dobu řízení nepředložil žádné argumenty, které by vyvracely tvrzení žalobce, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli. Soud proto vycházel z uvedené smlouvy a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částky uvedené ve výroku I. rozsudku, čímž žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce pak má právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. jeho výše pak odpovídá nařízení vlády č.351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich