6 C 234/2020-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že se jedná o vrácení zápůjčky, která byla žalované poskytnuta podle smlouvy o zápůjčce ze dne 25.11.2014 uzavřené s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] se sídlem Malta. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. 2. Žalobce dále uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce obdržela žalovaná částku 5 000 Kč. Podpisem smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], se smluvní strany dohodly, že smlouva je považována na uzavřenou okamžikem, kdy věřitel poskytne žalované zápůjčku na základě žádosti. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [právnická osoba]. V žádosti o zápůjčku rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 21.12.2014. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 21.12.2014 zápůjčku ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalobce proto požaduje po žalované zaplacení částky 5 000 Kč, to je neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalované neuplatnil. Vznesl však požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 3. Usnesením ze dne 6.dubna 2021, číslo jednací 6 C 234/2020-26 a číslo jednací 6 C 234/2020-27 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že je ve věci aktivně legitimován. Prokázal rovněž, že informoval žalovanou o postoupení předmětné pohledávky. 5. Z předloženého internetového formuláře„ [jméno] [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalobci informace o své osobě za účelem získání finančních prostředků ve výši 5 000 Kč. Jedná se o elektronickou žádost. Z předložených standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl zájemcům standardní podmínky platné pro úvěrové smlouvy. Jednalo se o charakteristické rysy spotřebitelského úvěru. Tyto standardní informace o spotřebitelském úvěru nejsou obsahem smlouvy samotné, respektive předloženého formuláře, který byl vyplněn žalovanou. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že na účet označený ze strany žalované byla odeslána platba ve výši 5 000 Kč. 6. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, ovšem nikoli z titulu nároku na vrácení zápůjčky podle smlouvy ze dne 25.11.2014. Soud považuje předloženou smlouvou, respektive předložený internetový formulář, za smlouvu neplatnou. Není uzavřena v souladu se zákonem číslo 145/2010 Sbírky, o spotřebitelském úvěru. Soud však uzavřel, že se jedná v případě žalované o bezdůvodné obohacení, které získala vyplacením finančních prostředků ve výši 5 000 Kč ve prospěch svého účtu. Soud proto z tohoto titulu žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 5 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Tento nárok je důvodný podle § 2991 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a § 1970 téhož zákona za užití vyhlášky číslo 351/2013 Sbírky § 2. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky § 14b). V projednávané věci se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. V takovém případě náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč podle § 14b) odstavec 1 písmeno c) bod první. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno a) a d), to je převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal v jeho prospěch paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů podle § 14a) odstavec 1 advokátního tarifu a § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.