6 C 246/2021-45 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou ze dne 21. května 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení úvěru, který jí byl poskytnut prostřednictvím internetového portálu [webová adresa], tj. prostřednictvím komunikace na dálku. Žalobce poskytl žalované úvěr na základě žádosti ze dne 2.5.2018 ve výši 1 500 Kč. Mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před poskytnutím úvěru žalobce posoudil úvěruschopnost žalované, a to posouzením příjmu žalované dle potvrzení zaměstnavatele za období od března 2017 do března 2018 a prověřením žalované v nebankovním registru, v insolvenčním rejstříku a v exekučním rejstříku. Žalobce dále uvedl, že se žalovaná zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 300 Kč nejpozději do 22.5.2018. Žalovaná poskytnutý úvěr k tomuto datu nesplatila. Ocitla se tak v prodlení s úhradou úvěru, a to i přes četné předchozí výzvy žalobce k zaplacení. Žalobci proto náleží právo na zaplacení poskytnutého úvěru, jakož i úroku z prodlení a sjednané smluvní pokuty ve výši 750 Kč. Ve prospěch žalobce dále svědčí právo na zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 700 Kč, a to podle článku 7 odst. 1 a následující smlouvy o spotřebitelském úvěru. 2. Žalobce k žalobě uvedl, že registrační poplatek ve výši 1 Kč zaslaný za účelem získání úvěru od žalobkyně a registrace na portálu žalobkyně a za účelem ověření svého bankovního účtu žalovaná uhradila 2.5.2018 ze svého osobního účtu č. [bankovní účet] na účet společnosti žalobce. Pokyny k úhradě registračního poplatku byly zaslány žalované na e-mailovou adresu: [email]. Veškerá komunikace se žalovanou byla vedena přes tento e-mail. 3. Soud vyhověl žalobě žalobce vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 31. května 2021, č. j. EPR 122930/2021-5, proti kterému podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor. Uvedla, že předmětný závazek nevznikl za součinnosti žalované, ale její bývalé kolegyně, která podvodným způsobem využila osobního dokladu žalované a uzavírala jejím jménem smlouvy o úvěru. Činila tak prostřednictvím komunikace na dálku a dopustila se trestného činu úvěrového podvodu. Za toto jednání byla uznána vinnou a odsouzena Obvodním soudem pro Prahu 8. Úvěr byl žalované vyplácen na účet, který byl zřízen společně pro budoucí podnikání. Účet zněl na jméno žalované. [jméno] [příjmení] – kolegyně žalované měla oprávnění s účtem disponovat. Sama žalovaná neevidovala stav tohoto účtu. [jméno] [příjmení] si rovněž zřídila e-mail jménem žalované. Žalovaná nikdy takový e-mail nepoužívala. O těchto skutečnostech se dozvěděla poté, kdy jí začaly chodit upomínky o nesplacených úvěrech. Z toho důvodu podala na [jméno] [příjmení] trestní oznámení. O poskytnutém úvěru od společnosti žalobce se dozvěděla po rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, proto podala dodatečné trestní oznámení Policii České republiky v [obec]. 4. Z trestního příkazu ze dne 15. června 2020, sp. zn. 32 T 28/2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou, že se v době od 28.3.2018 do 16.10.2018 elektronicky z místa svého bydliště v [obec a číslo] opakovaně registrovala pod falešným jménem na internetové portály různých společností poskytujících úvěry, kdy vyplněním on-line formuláře, popř. telefonicky, požádala o poskytnutí úvěru. K žádosti elektronicky přiložila občanský průkaz na jméno [celé jméno žalované] (žalovaná). Historií transakcí č. účtu [bankovní účet] (vedeného rovněž na jméno žalované), ze kterého prováděla verifikační platby, někdy přikládala i nepravdivé potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu zaměstnance vystavené na jméno žalované, smlouvy podepisovala SMS kódem z telefonního čísla [tel. číslo] a jako kontaktní e-mailovou adresu na sebe uváděla e-mail: [email], který sama bez vědomí skutečné [celé jméno žalované] založila. Po schválení úvěru si nechala peníze zaslat na číslo uvedeného bankovního účtu. Úvěry však nesplácela. V době rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 8 bylo zjištěno, že tak učinila ke škodě společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [právnická osoba], [anonymizováno] – [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] Poškozené společnosti vyplatily obviněné částku 70 100 Kč. 5. Soud dále zjistil, že žalovaná podala dne 19.8.2021 dodatečné trestní oznámení na [jméno] [příjmení] a policejní orgán dospěl k závěru, že se [jméno] [příjmení] dopustila trestního činu úvěrového podvodu i v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ve výši 1 500 Kč uzavřené se společností [právnická osoba] na jméno oznamovatelky [jméno] [celé jméno žalované]. Vzhledem k tomu, že uvedený úvěr byl dílčím„ útokem“ v pokračující trestné činnosti [jméno] [příjmení], za kterou již byla odsouzena, rozhodl policejní orgán o odložení věci podle § 159a) odst. 3 trestního řádu. Stalo se tak usnesením ze dne 26.8.2021, č. j. KRPA-216018-10/TČ-2021-001378. Z citovaného usnesení ze dne 26. srpna 2021 soud mimo jiné zjistil, že se sama [jméno] [příjmení] doznala k tomu, že se společností [právnická osoba] po celou dobu komunikovala z e-mailové adresy [email]. K založení a užívání, nejen této e-mailové adresy, ale také konkrétního telefonního čísla, se doznala. Policejní orgán tak uzavřel, že o úvěr u společnosti [právnická osoba] požádala právě [jméno] [příjmení] za využití znalosti osobních údajů a kopie občanského průkazu své zaměstnankyně a kamarádky [celé jméno žalované] (žalovaná). Je tedy nepochybné, že i v tomto případě se [jméno] [příjmení] dopustila úvěrového podvodu. 6. V projednávané věci žalobce prokázal předloženými listinnými důkazy, že ve prospěch účtu vedeného na jméno žalované poskytl 2.5.2018 úvěr ve výši 1 500 Kč, který měl být splacen současně s poplatkem ve výši 300 Kč do 22.5.2018. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na bankovní účet klienta, který dle potvrzení [právnická osoba] byl založen 16.11.2017. Disponentem s tímto účtem byla kromě žalované i [jméno] [příjmení], a to v období od 16.11.2017 do 24.7.2018. 7. Předloženými výpisy z účtu vedeného na jméno žalované v rozhodném období bylo zjištěno, že společnost žalobce zaslala ve prospěch tohoto účtu částku 1 500 Kč. Jednalo se o půjčku označenou v žalobě. Téhož dne byl proveden výběr hotovosti ve výši 1 500 Kč, a to prostřednictvím bankovního automatu v [obec a číslo]. 8. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti soud uzavřel, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Šetřením orgánů činných v trestním řízení bylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla uzavřena podvodným způsobem, a to jednáním [jméno] [příjmení], která disponovala neoprávněně s osobními doklady žalované. Ve věci tak nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy o úvěru, a to pro nedostatek vůle žalované učinit takové právní jednání. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatným právním jednáním (§ 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky, které byly přijaty ve prospěch účtu na jméno žalované, byly vybrány téhož dne v [příjmení] [jméno] [příjmení], nelze dospět ani k závěru, že by se z titulu neplatné smlouvy dostalo bezdůvodného obohacení straně žalované podle § 2991 občanského zákoníku. Žaloba žalobce proto nemůže být důvodná a soud ji v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost nahradit žalované, která měla ve věci úspěch, náklady řízení ve výši 900 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení byly stanoveny za 3 úkony účastníka nezastoupeného advokátem podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky za užití § 1 odst. 3 náleží žalované náhrada za každý úkon, který ve věci učinila 300 Kč. Pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména písemné podání ve věci samé a účast na jednání před soudem. Žalovaná se v projednávané věci písemně vyjádřila a dvakrát se osobně zúčastnila jednání soudu, a to dne 17.8.2021 a 9.9.2021. Náleží jí tak celková náhrada nákladů ve výši 900 Kč a žalobce je povinen zaplatit tyto náklady žalované ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.