6 C 265/2021-22 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18.3.2020 ve výši 40 000 Kč. Podpisem smlouvy se žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný bez výjimek souhlasil s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl v jeho prospěch vyplacen v souladu s ujednáním článku IV. odstavec 4.3 smlouvy o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 74 083 Kč (40 000 Kč jistina a 34 083 Kč jako sjednané úroky). Splátka měla být představována částkou 1 029 Kč měsíčně vždy ke každém 15. dni příslušného měsíce. Zápůjční úroková sazba byla uplatněna jako roční ve výši 23 %, RPSN v daném případě činí 38,71 % dle článku IV. smlouvy o úvěru. 2. Žalobce v žalobě dále uvedl, že si strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou službu, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ Podpora“. V rámci sjednaných podmínek inkasní služby si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, když se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Doplňková služba„ Podpora“ zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, přičemž možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, onemocnění nebo hospitalizace, event. v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. 3. Dle tvrzení žalobce se žalovaný ocitl v prodlení se splátkou splatnou 15.3.2021, když nezaplatil splátku ve výši 1 730 Kč. Tato splátka zahrnovala splátku úvěru, splátku za výkon inkasní služby ve výši 164 Kč a splátku za výkon doplňkové služby„ Podpora“ ve výši 537 Kč měsíčně. V důsledku porušení této povinnosti zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku dne 20.3.2021 a na její zaslání uplatnil nárok na zaplacení ve výši 300 Kč podle článku V. odst. 5.4 smlouvy o úvěru. Druhou písemnou upomínku zaslal žalobce žalovanému dne 5.4.2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a nákladů za zaslání upomínky ze dne 20.3.2021. Současně jej vyzval k úhradě sankce za zaslání druhé upomínky částkou 500 Kč. Druhou upomínkou byl žalovaný současně vyrozuměn o tom, že pokud nesplní své splatné závazky, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty. 4. Žalovaný na výzvy nereagoval. Žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru podle článku V. smlouvy o úvěru. Dluh byl vyčíslen k datu zesplatnění částkou 124 828,11 Kč, tj. k datu 21.4.2021. Jednalo se o úhradu zbylé části jistiny ve výši 36 822,18 Kč, zbylé části úroku ve výši 25 942,21 Kč, zbylé části inkasní služby ve výši 10 004 Kč (61 splátek po 164 Kč), zbylé části doplňkové služby„ Podpora“ ve výši celkem 32 757 Kč (tj. doplňková služba„ [anonymizováno]“ - [anonymizováno] 7 381 Kč,„ [anonymizováno]“ - [anonymizováno] 12 688 Kč,„ [anonymizováno]“ - [anonymizováno] 12 688 Kč, dále náklady na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvní pokuta za prodlení úvěru ve výši 84 014 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši 7,05 Kč a smluvní pokuta podle článku V. bod 5.5 ve výši 18 411,09 Kč. 5. Žalobce v žalobě dále uvedl, že požaduje po žalovaném zaplacení částky 124 726,48 Kč a nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení za úhradou splátky úvěru, tj. 84,14 Kč, a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby, tj. 7,05 Kč. Zohledňuje platbu žalovaného ve výši 10 Kč a dále uplatňuje zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 56 033,27 Kč zahrnující zbylou část jistiny, tj. 36 822,18 Kč, náklady za upomínání, tj. 800 Kč, a smluvní pokutu 18 411,09 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, dále smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 42 761 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 10 004 Kč jako zbylou část inkasní služby, a dlužnou částku 32 757 Kč jako zbylou část doplňkové služby„ Podpora“, a to vše od 4.6.2021 do zaplacení podle článku II. bod 2.11 smlouvy o inkasní služby a článku II. bod 2.15 ve spojení s článkem II. bod 2.13 smlouvy o zřízení doplňkové služby„ Podpora“. Zbylou část úroků ve výši 25 932,21 Kč nárokoval po žalovaném bez příslušenství. 6. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil. Uvedl, že tvrzení žalobce o poskytnutí úvěru jsou pravdivá. Úvěr od žalobce získal. Bohužel přišel o zaměstnání a neměl možnost splácet dle splátkového kalendáře. V současné době pracuje, pobírá měsíčně životní minimu. Ve zbytku je jeho mzda postižena exekucí. Jsou proti němu vedeny dvě exekuce, jedna přes 100 000 Kč, druhá okolo 60 000 Kč. Dluh je ochoten splácet maximálně částkou ve výši 1 000 Kč až 1 500 Kč. 7. Žalobce se k jednání soudu nedostavil, svou nepřítomnost omluvil, souhlasil s rozhodnutím bez jeho přítomnosti. Odkázal na listinné důkazy předložené soudu. 8. Z listin předložených žalobcem a nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že dne 18.3.2020 byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] podle které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. S ohledem na postavení účastníků řízení jde o spotřebitelskou smlouvu uzavřenou distančním způsobem podle § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Svou povahou jde o smlouvu o finanční službě tak, jak ji definuje ustanovení § 1841 občanského zákoníku. Uvedená smlouva byla výlučně uzavřena prostředky komunikace na dálku a pro posouzení její platnosti je nutné použít ustanovení § 1841 a následujících občanského zákoníku. Při sjednváání smlouvy distančním způsobem je podstatná fyzická nepřítomnosti stran při sjednávání smlouvy, což se v daném případě stalo. 9. Dle přesvědčení soudu byl žalovaný jako účastník smlouvy a spotřebitel při uzavření smlouvy náležitě seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Soud má za to, že předmětná smlouva o úvěru byla platně uzavřena podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., v platném znění, a v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr žalobci vrátit. Z předložených listin soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč (článek IV. smlouvy o úvěru). Žalovaný úvěr řádně nesplácel. V souladu s článkem V. bod 5.5 smlouvy o úvěru žalobce přistoupil k jeho zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Učinil tak dopisem ze dne 21.4.2021, kterému předcházelo zaslání dvou upomínek ze dne 20.3.2021 a 5.4.2021. 10. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a žalobci tak náleží právo požadovat po něm zaplacení nesplacené části úvěru, dohodnutého úroku z úvěru ve výši 23 % ročně, úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a náklady na upomínání. Soud shledal důvodný i nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 411,09 Kč. 11. Podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel požadovat jako sankci pro případ prodlení spotřebitele splněním dluhu mimo jiné smluvní pokutu a náhradu vynaložených nákladů, přičemž smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, jde-li o plnění peněžité povahy. V ustanovení § 122 odst. 3 je uvedeno, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout 50 % z celkové výši spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Pokud tedy v tomto případě žalobce požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % zůstatku jistiny, je tento nárok oprávněný a učiněný v souladu s ustanovením § 125 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Soud rovněž přiznal ve prospěch žalobce právo na náhradu nákladů za upomínání žalovaného ve výši celkem 800 Kč, tj. za první upomínku 300 Kč a druhou upomínku 500 Kč. Rovněž toto ujednání bylo učiněno v souladu s § 122 odst. 1 písmeno a) zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Nárok žalobce na zaplacení inkasní služby a doplňkové služby„ Podpora“ soud vyhodnotil jako nedůvodný, neboť se jedná o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto rozsahu považoval ujednání ve smlouvě za neplatné podle ustanovení § 580 občanského zákoníku, neboť uzavřením druhé smlouvy, tzv. doplňkové služby, žalobce záměrně obchází pravidla pro poskytování spotřebitelského úvěru a neúměrně násobí platby související s prodlením dlužníka. Soud proto zamítl žalobu ohledně požadavku na zaplacení doplňkové služby a smluvní pokuty z tohoto nároku tak, jak je uvedeno ve výroku II. 15. Ve výroku I. soud přiznal žalobci právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 36 822,18 Kč a zbylých úroků ve výši 18 230,82 Kč. Ve věci bylo zjištěno, že žalovaný měl zaplatit jistinu ve výši 40 000 Kč a úrok ve výši 34 083 Kč, tj. celkem 74 083 Kč. Žalovaný zaplatil dle tvrzení obsaženého v žalobě žalobci 19