7 C 35/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 5 000 Kč z titulu vyúčtované smluvní pokuty. Návrh odůvodnil tím, že žalobce dne 26.10.2018 uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které až do 30.4.2019, kdy byla smlouva ukončena, poskytoval žalovanému televizní vysílání prostřednictvím internetu. Dle čl. 8 Všeobecných podmínek měl žalovaný povinnost do 10ti dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení [anonymizováno] box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno] (dále též technické zařízení). Žalovaný však v rozporu se smlouvou technické zařízení nevrátil, čímž žalobci vznikl nárok dle smluvních ujednání na uhrazení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla zástupcem žalobce dne 27.4.2020 odeslána předžalobní výzva. 2. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [anonymizována tři slova]), odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] 3. Usneseními ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací] soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě, která je připojena. Současně, aby v téže lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. 4. Při rozhodování vycházel soud z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Dne 25.10.2018 spolu žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako účastník uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek poskytovatel zajišťovat pro žalovaného služby [anonymizována dvě slova], kdy za tímto účelem přenechal žalovanému do pronájmu zařízení č. [anonymizováno]. V čl. I smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že žalobce je oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč pro případ nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení. 6. Výzvou ze dne 27.5.2019 žalobce prokázal, že vyzval žalovaného k vrácení koncového zařízení č. [anonymizováno] a současně, že vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný pak byl opětovně vyzván k zaplacení částky 5 000 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácení koncového zařízení v rámci předžalobní výzvy zástupce žalobce ze dne 4.11.2020. 7. Aktivní žalobní legitimaci žalobce má soud za prokázanou výpisem z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 261099. 8. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Strany mezi sebou uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] kdy součástí poskytovaných služeb byl pronájem koncového zařízení č. [anonymizováno], které byl žalovaný povinen po ukončení poskytování služeb vrátit. Smlouva byla ukončena 30.4.2019. Žalovaný ani k výzvám žalobce předmětné koncové zařízení nevrátil a žalobce tak oprávněně v souladu s I smlouvy a § 2048 o.z. vůči němu uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Jelikož pak žalovaný smluvní pokutu neuhradil řádně a včas, má žalobce právo také na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s tímto plněním do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I). 10. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.