7 C 63/2020-40 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 33 641,94 Kč s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 31.5.2018 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [anonymizováno]. V ní se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 40 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný vyčerpal celý úvěrový limit na svůj účet dne 31.5.2018. Dle čl. II odst. 1 c) se žalovaný zavázal splácet poskytnutý úvěr ve splátkách 1 069 Kč ke každému 15tému dni v měsíci. Minimální splátka úvěru činila 2,5% úvěrového limitu, navýšenou o poplatky za výpis a případné pojištění. Dle čl. II odst. 1 e) byl sjednán úvěrový úrok 10,90%. Žalovaný však v rozporu se smlouvou neplnil své závazky řádně a včas a ocitl se tak v prodlení – žalobce proto veškeré pohledávky úvěru ke dni 29.11.2018 prohlásil za splatné dle čl. 8 VOP. Ke dni 23.1.2020 činila výše pohledávky 40 053,07 Kč - jistina po splatnosti 33 641,94 Kč, kapitalizovaného úvěrového úroku 10,90% z dlužné jistiny od 29.11.2018 (do zesplatnění) po podání žaloby ve výši 3 514,18 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 29.11.2018 (do zesplatnění) po podání žaloby ve výši 2 896,95. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla dne 3.1.2020 zaslána předžalobní výzva. 2. K nařízenému jednání se žalobce, právní zástupce žalobce a ani žalovaný bez omluvy nedostavili a soud proto jednal v jejich nepřítomnosti. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Na základě žádosti žalovaného ze dne 31.5.2018 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena téhož dne smlouva o revolvingovém úvěru – dle čl. II byl sjednán úvěrový limit 40 000 Kč, čerpaný prostřednictvím účtu žalovaného č. [bankovní účet], kdy čerpaný úvěrový limit se žalovaný zavázal splácet vždy k 15tému dni v měsíci, a to splátkou 1 069 Kč (tj. 2,5% úvěrového limitu + poplatky) se sjednaným úrokem 10,90%, RPSN 11,63% (žádost o poskytnutí úvěru, smlouva o revolvingovém úvěru, předsmluvní informace). 4. V článku 8.2 obchodník podmínek pro ČSOB revolvingový úvěr bylo ujednáno právo žalobce úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného se splátkami úvěru. 5. Průběžné čerpání úvěrového limitu, jeho splácení a rovněž tak prodlení žalovaného se splácením úvěrového limitu v rozporu se smluvními ujednáními má soud za prokázané z interní listiny žalobce zachycující přehled čerpání a splácení. Prvé čerpání úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč dne 31.5.2018 má soud za prokázané výpisem z účtu č. [bankovní účet] ze dne 31.5.2018. 6. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne 3.1.2019 a 22.1.2019 včetně dodejek, žalobce prokázal, že žalovaného upozornil, že na jeho účtu č. [bankovní účet] nebyl ke dni 2.1.2019 a 15.1.2019 dostatek finančních prostředků k provedení splátky na smlouvu o úvěru ze dne 31.5.2018 s tím, že ke dni 2.1.2019 měla být provedena splátka 1 873,19 Kč + 369,42 Kč – ke dni 21.1.2019 činila celková výše pohledávka 37 716,28 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 3.1.2020 vč. poštovního podacího archu žalobce prokázal, že žalovaného vyzval před podáním žaloby k zaplacení. 7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud ve věci neměl pochybnosti o oprávněnosti nároku žalobce a nárok žalobce byl shledán důvodným. Žalobce prokázal svá tvrzení o tom, že s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s limitem 40 000 Kč a dále to, že tento úvěr byl žalovaným čerpán. Úvěr byl úročen sazbou 10,90% p.a. a žalovaný byl vždy povinen uhradit k 15tému dni příslušného měsíce splátku 1 069 Kč zahrnující splátku jistiny, úroky a sjednané poplatky. Zatímco žalobce svůj závazek splnil a žalovanému umožnil čerpání úvěru, žalovaný se ocitl s plněním své povinnosti v prodlení, kdy poskytnutý úvěrový limit v rozporu se smluvními ujednáními řádně nehradil, splátky v dohodnutém termínu splatnosti neplnil. V důsledku uvedeného se ocitl žalovaný v prodlení a proto žalobce přistoupil k zesplatnění celého úvěru. Na tuto skutečnost byl žalovaný žalobcem opakovaně upozorňován v písemných výzvách, naposledy dne 3.1.2019. Žalobce se proto po žalovaném důvodně domáhá zaplacení dlužné jistiny, úroků z prodlení dle § 1970 o.z. a smluvních úroků a soud žalobce v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 346 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 3/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH proto dále zvýšeno o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 378 Kč. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 3 524 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce. 11. Lhůta k zaplacení přisouzených částek byla žalovanému stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.