7 C 88/2021-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení 590.010,48 Kč spolu s úrokem 14,5% p.a. z částky 503.393,42 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, dále zákonným úrok z prodlení 10% p.a. z částky 503.393,42 Kč od 1.11.2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 30.12.2016 uzavřena smlouva o úvěru č. [bankovní účet], na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 550 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr hradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 849 Kč, počínaje únorem 2017. Úroková sazba činila 14,50%. Před sjednáním úvěru byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr ve výši 399 042,10 Kč byl užit na konsolidaci předchozích úvěrů a částka 150 957,90 byla žalovanému dne 30.12.2016 zaslána na jeho osobní účet. Žalovaný svůj závazek řádně neplnil a ocitl se v prodlení. Žalobce proto dne 4.3.2020 dle čl. 8 bod 8.2 zesplatnil. Žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dluhu dopisem ze dne 19.10.2020. Ke dni 31.10.2020 činila celková pohledávka 590 010,48 Kč a sestávala se z nesplacené jistiny ve výši 503 393,42 Kč, řádného úroku ve výši 49 066,50 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 34 367,56 Kč a poplatku ve výši 3 183 Kč. Poplatek se sestává z úhrad pojištění ve výši 442 Kč sjednaného v článku 7.1 smlouvy (3* 442 Kč + 1* 57 Kč) + 2*900 náklady upomínání (ze dne 30.12.2019 a 29.1.2020) dle sazebníku žalobce. 2. Žalovaný se po celou dobu řízení ve věci nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Soud proto ve věci rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 30.12.2016 bylo soudem zjištěno, že podle této se žalobce zavázal poskytnout žalovanému 550 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 849 Kč. Úroková sazba činila 14,50 % ročně a RPSN 16,01 % ročně. Úvěr byl sjednán jako účelový. Celkový počet splátek byl stanoven na 120, přičemž první splátka připadla na den 20.2.2017 a poslední na den 20.1.2017. Úvěr byl sjednán za účelem doplacení splátek úvěrového účtu č. [bankovní účet] s tím, že nevyčerpaná část úvěru bude poukázána na běžný účet žalovaného. Předmětný úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. 4. Listina označená jako Podklady pre súdne konanie dokládá čerpání úvěru žalovaným, předpis splátek a řádných úroků a rovněž tak platební historii žalovaného, tj. mimo jiné, že na konsolidaci dřívějšího úvěrového účtu byla poskytnuta částka 399 042,10 Kč – výpisem z osobní účtu žalovaného žalobce prokázal, že dne [datum] byla sem vyplacena částka 150 957,90 Kč. 5. Podle Ceníku pro soukromou klientelu činí poplatek za upomínání v případě prodlení delším jak 40 anebo 70 dní částku 900 Kč. Výzvou k úhradě ze dne 19.10.2020 a poslední výzvou k úhradě ze dne 1.2.2020 žalobce prokázal, že žalovaného upomínal o zaplacení dluhu s upozorněním, že se nachází v prodlení a že v případě nezaplacení aktuální výše dluhu nejpozději do dne 4.3.2020 dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalobce přistoupil k okamžité splatnosti dluhu, jak dokládá dopis ze dne 4.3.2020. 6. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 30.12.2016 uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalobce téhož dne převedl na úvěrový účet žalovaného č. [bankovní účet] k doplacení jeho splátek částku 399 042,10 Kč a dále na běžný účet dne 30.12.2016 žalovaného částku 150 957,90 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobci vrátit spolu s úrokem 14,50 % p.a. a poplatky formou 120 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný svou povinnost nesplnil a ocitl se v prodlení. Svůj závazek vůči žalobci nehradil ani poté, co byl ve věci dvakrát upomínán. Žalobce proto přistoupil k zesplatnění celého dluhu ke dni 4.3.2020 a následně žalovaného vyzval před podáním žaloby k zaplacení celé jistiny včetně příslušenství. 7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobce ve věci prokázal svá tvrzení o tom, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 o.z.), podle které žalovanému poskytl 550 000 Kč za sjednaný smluvní úrok a žalovaný se zavázal mu tyto vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný se dostal s plněním svého závazku do prodlení, žalobce úvěr zesplatnil. Žalobce má tak právo na zaplacení dlužné jistiny, smluvního úroku, poplatků za upomínání a zákonného úroku z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 23 601 Kč a paušální náhradou nákladů řízení ve výši 1 200 Kč za čtyři úkony (dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a, b, c/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem náklady řízení činí 24 801 Kč. 11. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.